Článek
Válka v Koreji neskončila svého času mírovou smlouvou, ale pouhým klidem zbraní. Podle tohoto modelu by se okamžitě ukončily boje a z linie dotyku by se stala nová hranice s nárazníkovou zónou, ze které by se obě strany stáhly. Aplikovat tento scénář na Ukrajinu Zelenskyj razantně neodmítl, nakloněný mu však příliš není.
„Možné je všechno, ale Jižní Korea má velkého spojence: Spojené státy americké, které nedovolí, aby ji Severní Korea převzala,“ odpověděl na dotaz francouzských novinářů z deníku Le Mond.
S nápadem na zřízení 40kilometrové demilitarizované zóny mezi Ruskem a Ukrajinou přišli nedávno evropští lídři. Nepanuje ovšem mezi nimi shoda ohledně toho, jak rozsáhlá by tato zóna měla být, uvedl server Politico s odkazem na pět evropských diplomatů.
Srovnání situace Ukrajiny s Jižní Koreou podle Zelenského ale silně pokulhává.
„Populace Severní Koreje je něco málo přes 20 milionů, zatímco Rusko má více než 140 milionů. Nemůžeme srovnávat rozsah těchto hrozeb. Hrozby z Ruska jsou pětkrát, šestkrát nebo dokonce desetkrát větší. Aplikace jihokorejského modelu by Ukrajině z hlediska bezpečnosti nevyhovovala,“ dodal Zelenskyj.
Ukrajinský prezident se domnívá, že evropské bezpečnostní záruky, které by šéfa Kremlu Vladimira Putina odradily, nebudou stačit. Je přesvědčen, že budou nezbytné americké záruky. „Pokud chceme zastavit agresi nebo pokud chceme zabránit návratu války, je to na Evropské unii a Spojených státech. Tato aliance má na Rusko větší vliv,“ řekl Zelenskyj.
