Článek
Zřízení nárazníkové zóny je jen jedním z mnoha poválečných scénářů, kterými se evropští armádní i civilní lídři zabývají, uvádí Politico s odkazem na výpovědi pěti nejmenovaných evropských diplomatů. Nepanuje ovšem mezi nimi shoda ohledně toho, jak rozsáhlá by tato zóna měla být, a není jasné, jestli by s tímto návrhem souhlasil Kyjev, protože by pro něj představoval územní ústupky.
Už jen to, že je tento návrh vůbec na stole, ale ukazuje, jak zoufale se členové NATO snaží válku zahájenou ruskou invazí v únoru 2022 ukončit. Ruský prezident Vladimir Putin ale o ukončení konfliktu neprojevuje žádný zájem. On i jeho podřízení ale uvedli, že chtějí podél ruských hranic s Ukrajinou zřídit nárazníkové zóny, které by Ukrajincům ztížili dělostřelecké a dronové útoky na Moskvu.
„Chytají se stébel. Rusové se Evropanů nebojí. A jestli si myslí, že je pár britských a francouzských pozorovatelů odradí od napochodování na Ukrajinu, tak se mýlí,“ okomentoval jednání evropských lídrů bývalý představitel Pentagonu Jim Townsend, který měl za vlády prezidenta Baracka Obamy na starost evropskou politiku a záležitosti NATO.
Problémem také je, kde sehnat personál, který by pak ukrajinské hranice hlídal. Odhady, kolik na to bude potřeba vojáků, se pohybují od 4 po 60 tisíc a USA už svou účast odmítly. NATO má přitom už tak obtíže se sestavováním sil čítajících 300 tisíc vojáků, které mají bránit východní křídlo aliance před možným ruským útokem.
Jakékoliv mírové jednotky na Ukrajině by navíc měly také na starost další výcvik ukrajinských vojsk. Většinu těchto sil by pravděpodobně utvořili Britové a Francouzi, ale jednotlivé členské státy NATO se zdráhají zavázat k poskytnutí svých vojáků, dokud nebudou dojednány detaily jejich nasazení. Navíc je možné, že Kreml odmítne, aby se na hlídání nárazníkové zóny vojáci aliance vůbec podíleli, a tento úkol tak připadne třetím stranám.
Některé členské státy NATO též již vyjádřily obavy, že nárazníková zóna naopak zvýší riziko dalšího ruského útoku na ukrajinská města nebo obnovení invaze. „Proti nepříteli, který nevyjednává upřímně, to není moc rozumné,“ řekl jeden z diplomatických zdrojů serveru Politico.
