Hlavní obsah

Aljaška jako místo summitu je pragmatickou volbou pro Washington i Moskvu

2:55
2:55

Poslechněte si tento článek

Výběr Aljašky jako místa schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem byl překvapivý vzhledem k tomu, že se šéfové obou velmocí v minulosti scházeli buď ve svých metropolích, nebo v „neutrálních“ centrech mezinárodní diplomacie jako Vídeň nebo Ženeva.

Foto: Jorge Silva, Reuters

Vladimir Putin a Donald Trump při setkání ve vietnamském Danangu v roce 2017

Článek

Sázka na nejsevernější stát americké Unie je nicméně pro Washington i Moskvu pragmatickým řešením. Podle deníku The Times má sice největší radost republikánský guvernér Aljašky Mike Dunleavy, který se nechal slyšet, že jde o „nejstrategičtější místo na zeměkouli“ a že svět se bude hledět k Aljašce, jak hostí historické setkání.

Také Putin a Trump mají dost důvodů ke spokojenosti. První z nich proto, že mu nebude hrozit zadržení na základě zatykače Mezinárodního trestního soudu (ICC) z března 2023 kvůli podezření z podílu na nezákonných deportacích dětí z Ukrajiny do Ruska. USA totiž neuznávají jurisdikci tohoto haagského tribunálu.

„Žádné zatčení a žádní Evropané,“ napsal v titulku list The Times v současné narážce na to, že na Aljašce půjde o ryze dvoustrannou záležitost, bez účasti Evropy, která se ale dožaduje podílu na řešení konfliktu.

Trump zase bude mít výhodu domácího prostředí, a možná si ruského hosta „vychutná“ vzhledem k tomu, že do roku 1867 patřila Aljaška Rusku. A protože summitu bude zřejmě dominovat téma „výměny území“ mezi Moskvou a Kyjevem, bude mít ruský prezident důvod přemýšlet o moudrosti svého vzdáleného předchůdce, cara Alexandra II. Ten rozlehlou Aljašku prodal Americe za směšných 7,2 milionu dolarů (151,2 mil. Kč) jako hospodářsky nevýznamnou oblast.

Dnes je Aljaška bohatým zdrojem surovin - kromě ropy a zemního plynu také drahých kovů, a navíc, má strategickou polohu. Odtud mají Američané východ Ruska takříkajíc na dohled.

Není překvapivé, že občas z Moskvy zaznívá volání po návratu Aljašky pod ruskou správu, jak to například nedávno učinil ruský propagandista Vladimir Solovjov nebo před třemi lety poslanec Oleg Matvějčev, jenž mluvil o „satisfakci“ za protiruské sankce Západu.

Kreml označil volbu Aljašky pro nadcházející summit za „docela logickou“ vzhledem k její poloze. Čest ohlásit místo schůzky měli Američané, zatímco Rusové jej vzápětí potvrdili a naznačili, že pro řešení konfliktu na Ukrajině bude asi nutné ještě následné setkání prezidentů, tentokrát v Rusku.

„Klid na práci“

Trump pozvánku už obdržel, i když Kreml neupřesnil, zda by se druhý summit uskutečnil v Moskvě nebo jinde. Třeba ve Vladivostoku, kde ruská strana pořádala summity s čínskými nebo severokorejskými vůdci.

Dalším důvodem, proč si Trump a Putin vybrali Aljašku, je podle deníku Bild bezpečnostní situace. Řídce osídlené území, žádné velké město, a tedy žádné masové protesty aktivistů jakéhokoli ražení. Pro armádu a zpravodajské služby bude jednodušší zajistit oběma prezidentům „klid na práci“.

Výběr článků

Načítám