Článek
„Podpora Spojeného království Ukrajině zůstává neotřesitelně pevná. Nadále pracujeme na spravedlivém a trvalém míru,“ napsal po schůzce Lammy. Uvedl, že se jí zúčastnil poradce ukrajinského prezidenta Andrij Jermak a ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov.
Sobotní schůzka v Kentu se zřejmě konala na žádost USA, uvedly list The Guardian a stanice BBC. Původně se uvádělo, že oba hostí summit.
Uspořádání schůzky Británie oznámila poté, co si spolu telefonovali britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Starmerova kancelář po rozhovoru uvedla: „Oba lídři přivítali rozhodnutí prezidenta Trumpa ukončit tuto barbarskou válku a souhlasili, že se musí pokračovat v tlaku na Putina, aby nelegální válku ukončil.“
Podle nich by schůzka prezidentů USA a Ruska naplánovaná na 15. srpna na Aljašce mohla být „životní šancí projednat pokrok k zajištění trvalého míru.“
Vance, který je v Británii na dovolené, zřejmě předložil na schůzce podobu mírového plánu pro Ukrajinu, o které budou příští pátek jednat na Aljašce Donald Trump a Vladimir Putin. Podoba plánu není známa, objevily se spekulace, že by se Ukrajina musela vzdát celé Doněcké oblasti, i když ji Rusko nekontroluje.
Donald Trump uvedl, že pro to, aby se ukončila válka, bude muset dojít k nějakým výměnám území. Ukrajina ale nekontroluje žádné významnější nebo rozlehlejší ruské území.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomu prohlásil: „Ukrajinci neodevzdají svou zemi okupantům.“ Současně dal najevo, že Ukrajina se na dohodě musí podílet: „Jakákoli rozhodnutí bez Ukrajiny jsou rozhodnutí proti míru. Nic nepřinesou.“
Zelenskyj si v sobotu telefonoval i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, finským prezidentem Alexandrem Stubbem, španělským premiérem Pedrem Sanchezem i dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou či estonským předsedou vlády Kristenem Michalem.
Macron, který hovořil se Starmerem i německým kancléřem Friedrichem Merzem, uvedl, že se o budoucnosti Ukrajiny nemůže rozhodovat bez Ukrajinců a „Evropané nutně budou součástí řešení, protože na něm závisí jejich bezpečnost“.
Podobné stanovisko zopakoval i český ministr zahraničí Jan Lipavský (za Spolu). „Hranice státu nelze posouvat nátlakem a vydíráním. Kdo se stane členem EU a NATO rozhodují jejich členové, nikoliv Vladimir Putin. Česko chce mír, ale s jeho podobou vždy musí souhlasit v první řadě Ukrajina,“ uvedl v sobotu na síti X.
