Hlavní obsah

Grónsko by nemělo zakrývat vážnější problémy. Jejich neřešení nás dožene

Aktualizováno

Otázka osudu Grónska se dostala do centra pozornosti. Rýsuje se tu hluboký konflikt mezi USA a evropskými členskými zeměmi NATO, jimž Washington hrozí cly. Bezpečnostní analytik v podcastu Zbytečná válka upozorňuje, že už probíhají skutečné a velmi vážné konflikty na Ukrajině a v Sýrii, které mohou mít dopad na Evropu. Varoval, že neřešení problémů nás dožene.

Živě: Zbytečná válka 21.1.2026Video: Novinky

Článek

„Donald Trump Grónsko chce. Budeme se modlit, aby to dopadlo tak, že to bude ve fázi vyhrožování, kupování Grónska a že nedojde k vojenskému zásahu,“ řekl Milan Mikulecký. „Vojenská intervence by znamenala konec Severoatlantické aliance, konec západního světa, jak ho známe od konce druhé světové války,“ varoval.

„Pokud zůstaneme ve stávající fázi, budou vztahy chladnější, bude tam mnohem víc vzájemné nedůvěry. Severoatlantické alianci to nepomáhá, nicméně to neznamená její rozpad a konec,“ dodal k dopadům sporů o Grónsko, které si Trump umanul získat.

„Některé argumenty, které americká administrativa přináší, nelze brát úplně vážně. Pokud se budeme bavit o tom, že pokud Rusové získají Grónsko, budou sousedy Spojených států, tak Rusové už jsou sousedy Spojených států vedle Aljašky,“ upozornil analytik.

„Některá rozhodnutí Donalda Trumpa působí spíš než strategicko-vojenská jako obchodní. V případě Grónska se bojím, že to dopadne jako s Ukrajinou, kde všichni viděli ohromné zásoby lithia a titanu, aby se posléze ukázalo, že to byly průzkumy ze sovětských dob, které nejsou úplně přesné,“ dodal k nerostnému bohatství Grónska. Navíc by jeho těžba vyžadovala velké investice na vybudování adekvátní infrastruktury, což je podobné jako u venezuelské ropy.

Spor o Grónsko odvádí pozornost

Zaměření na Grónsko má podle něj negativní dopad: „Utápíme se v něčem, co možná bude.“ Spor by však neměl zakrýt skutečnost, že Rusko decimuje ukrajinskou energetiku, takže obyvatelé jsou bez světla, tepla a vody. Z Kyjeva kvůli tomu odešlo 600 tisíc lidí.

„Manželka nějakého amerického úředníka si něco napíše na Twitter a celý svět řeší, jestli to není signál, že se americká námořní pěchota vylodí v Grónsku,“ uvedl analytik. „Ale to, že ajatolláh v Íránu zmasakroval téměř dvě desítky tisíc lidí, to, že Hamás zvedá hlavu v Gaze, že tady umírají Kurdové a máme tady našlápnuto na další migrační vlnu z Afriky, jako bychom neviděli.“ Politici si podle něj libují, že mohou ukazovat ramena před Trumpem.

Ukrajina v těžké situaci

„Situace na Ukrajině není růžová. Situace na bojišti to kupodivu není tak špatná, ale ne kvůli tomu, že by Západ plnil to, co slíbil, ale díky nezměrnému hrdinství Ukrajinců a Ukrajinek, kteří proti ruské invazi bojují,“ řekl Mikulecký.

Domnívá se, že bombardování samo Ukrajinu zlomit nemůže: „Porážka je vždy způsobena více faktory. Ukrajina však má problém udržet naději, že vše skončí. Protože válka bude brzo trvat 12 let, což je na moderní společnost strašně dlouhá doba.“

Nevidí však, co by mohlo vést ke zlomu. „Neumím si představit, co by v nyní mohlo zvrátit situaci, protože Ukrajina je vyčerpaná. Evropa v rámci své politiky deindustrializace není schopná navýšit výrobu, Amerika není úplně ochotná prodávat zbraně a taky není moc schopná navyšovat výrobu, protože USA jsou angažovány nejen v Evropě, ale jsou tady Asie a Blízký východ. Tam všude se používají americké zbraně,“ uvedl Mikulecký.

O situaci Ukrajiny, které chybějí antirakety, podle něj svědčí žádost Kyjeva o dodání čtyř L-159: „Pokud Ukrajina tento požadavek vznesla, tak to byl primárně projev zoufalství, nikoliv nějaké operační strategie.“

Tragédie na Blízkém východě

Mikulecký považuje za chybu, že se dala volná ruka syrské vládě a Turecku, což vedlo k porážce a vyhánění Kurdů, které necháváme povraždit lidmi z al-Káidy a Islámského státu: „Dělali za nás špinavou práci, protože spousta těchto teroristů má pasy Francie, Velké Británie, Švédska, Německa a už těší, až dorazí sem. Nebude to proto, , že tady chtějí mít stánek s kebabem, ale aby uplatňovali zvrácenou ideologii a zabíjeli nevěřící.“ Podle něj bylo naivní začít podporovat nový syrský režim v naději, že se do Sýrie vrátí syrští migranti.

Mikulecký kriticky nahlíží i na americkou politiku vůči Íránu, kde režim ajatolláhů utopil v krvi protesty lidí kvůli rostoucím cenám a nedostatku vody. „Je to velká ostuda, kterou si Trumpova administrativa odnese. Ne proto, že nezasáhla, ale protože vzbuzovala naději a nezasáhli. Budu moc rád, jestli se někdy v historii osvětlí role Steva Witkoffa nejen ve vztahu ke Gaze, ale i ve vztahu k Íránu, protože se objevily spekulace, že americký úder na Írán už byl ve vysokém stupni připravenosti a zasáhl Witkoff , který od svých katarských přátel dostal vzkaz , že by bylo dobré, aby se na Írán neútočilo.“

Analytik si je vědom, že ani v minulosti se mnohé vojenské operace nedařilo dovést do úspěšného konce, což je případ invaze do Iráku: „V minulosti jsme se víc snažili věci dotahovat. Teď se snažíme dosáhnout rychlého výsledku. Pokud se nám rychlý výsledek nepodaří nebo se nám nelíbí, tak rychle skočíme na něco jiného, aby se na tamto zapomnělo. Ale ono nás to dožene.“

Nepravidelný podcast, který nabízí nejrůznější pohledy na válečný konflikt na Ukrajině a další současné konflikty. Debaty redaktorů zahraniční sekce Novinky.cz a vybraných expertů naladíte také na Spotify, Apple Podcasts nebo platformě Podcasty.cz.

Poslechněte si také naše další podcasty:

Výběr článků

Načítám