Hlavní obsah

Musk je, jaký je. V klíčových technologiích je lepší na podobných lidech nezáviset

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kauza okolo rozhodnutí Elona Muska nezapnout systém Starlink u Krymu při útoku ukrajinských bezposádkových člunů na přístav Sevastopol ukázala, že stát by neměl u klíčových technologií záviset na libovůli soukromých subjektů. V podcastu Zbytečná válka se na tom shodli redaktor Novinek Alex Švamberk a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Zbytečná válka: Na Muskovi je lepší nezáviset. Kim Čong-un v Rusku je předzvěstí problémůVideo: Novinky

 
Článek

Témata dnešního dílu:

  • Muskův přístup k použití Starlinku na Ukrajině
  • Summit G20 neodsoudil Rusko
  • Postoj Indie a obavy Vietnamu
  • Nebezpečí sbližování Ruska a KLDR
  • Verbování Kubánců
  • Nedostatek vojáků na obou stranách

„Pro nás je to zajímavý podnět, abychom začali řešit pokud možno nezávislost přístupu k internetu,“ uvedl Mikulecký. „Je otázka, nakolik by měly armády pěstovat svoji vlastní závislost na někom, kdo je tak nevyzpytatelný jako Elon Musk,“ dodal.

Podle něj je nutné nebýt závislý: „Tady musí Ukrajina i my vybudovat velice rychle síť, která bude fungovat tak jako Starlink, ale nebude pro civilní využití a bude pod kontrolou členských zemí NATO nebo zemí, které mají stejné ideály. A nebude ji možné narušovat.“

Připustil, že kauza je složitější, než se zdálo z prvních nepřesných informací, že Musk vypnul v době útoku Starlink. To pravda nebyla, on ho jen nezapnul. Žádost přišla už zřejmě za útoku, připomněl Švamberk.

„My vnímáme válku jednoznačně a správně jako válku nespravedlivou, kdy Rusko přepadlo svého souseda a Ukrajina jako slabší země využívá všechny prostředky, aby se bránila této agresi,“ řekl Mikulecký s narážkou na to, že když Musk zemi umožnil zdarma využívat Starlink, aby čelila ruské agresi, Kyjev toho promptně využil.

Musk: Ukrajinci chtěli potopit při útoku většinu ruských lodí v Sevastopolu, neumožnil jsem jim to

Válka na Ukrajině

„Se Starlinkem je to složitější v tom, že Starlink byl od začátku definovaný jako soukromý projekt, civilní projekt pro civilní využití. On dopředu deklaroval, že v oblasti Sevastopolu fungovat nebude, a je otázka, nakolik ukrajinskou žádost, aby jim zpřístupnil fungování Starlinku nad Sevastopolem, bylo možné vyslyšet, protože by tím dal nějaký precedens, který by byl nebezpečný i do budoucna,“ řekl Mikulecký.

Svéráz amerického vizionáře

Současně dodal, že lidé jako Musk jsou potřeba. „Kdyby Elon Musk nebyl takový pošuk, jako je, tak tu žádný SpaceX neexistuje a jsme pořád u drahého vynášení nákladů do kosmu. Ani bychom se nepřiblížili představám, že bychom mohli přepravovat v budoucnu vojenský materiál a možná i lidi z jednoho místa planety na druhé pomocí raket. Je to diskuse. Podívejte se, jak zahnívá Rusko, protože to je brutální státní moloch, kdy všechno patří všem, nikdo se nezodpovídá nikomu a důležité je hlásat správná hesla. Víceméně je to situace, do které se dostává i EU, inovace se dějí v jiných částech planety ve Spojených státech a v Asii,“ uvedl Mikulecký.

Mikulecký vysvětlil, že celý problém má rovinu technikou a morální, ale má ještě jeden důležitý aspekt: „Pokud Elon Musk neumožnil využít Starlink a nezabránil tak možnosti eliminace útoků na ukrajinské civilisty, které probíhají kvůli lodím ruské Černomořské flotily, mohlo by to být jeho rozhodnutí, ale pokud tak učinil na základě telefonických rozhovorů s ruskou vládní garniturou, tak je to špatně.“ Narážel tím na zprávy, že Musk opakovaně hovořil s Vladimirem Putinem. Musk sám popírá, že přímo o Ukrajině, ovšem Moskva mu dávala najevo, že ji využívání Starlinku znepokojuje, jak psal časopis The New Yorker.

Mikulecký pak přišel ještě s přirovnáním. „Pochybuju, že jakýkoli výrobce za druhé světové války, i když to byl Henry Ford, jehož závody patřily k největším výrobcům zbraní, nejenom aut, ale i těžkých bombardérů, a který měl před druhou světovou válkou sympatie k autoritářskému vládnutí, by šel do médií, že si volal s Hitlerem a myslí si, že už Němci trpěli dost a měl by trochu ubrat,“ řekl Mikulecký.

Švamberk byl k Muskovi kritičtější, protože se domnívá, že firma, která dostává od Pentagonu zaplaceno za vynášení vojenských satelitů a dostala peníze na vývoj rychlého systému transportu pomocí raket, by takto jednat neměla. Muskovi nicméně neupíral názor být proti válce.

Podle něj jde o nebezpečný precedens návratu do středověku, kdy si král musel zajišťovat pro své akce podporu šlechticů, a Musk se jako takový šlechtic zachoval. Zopakoval svůj názor, že v demokracii může sám kandidovat v politice a prosazovat své názory.

„Poučení je jednoznačné – rychle vybudovat vlastní síly, a pokud existují, neobejdeme se bez nich a nemáme je schopnost vybudovat, tak ať je nějaká vláda odkoupí a má je pod svou kontrolou, uzavřel tuto kapitolu Mikulecký.

V další části podcastu se hovořilo o summitu G20 v Indii, sbližování Vietnamu s USA a návštěvě Kim Čong-una v Rusku. Probrána byla i situace na frontě.

Nepravidelný podcast, který nabízí nejrůznější pohledy na válečný konflikt na Ukrajině a další současné konflikty. Debaty redaktorů zahraniční sekce Novinky.cz a vybraných expertů naladíte také na Spotify, Apple Podcasts nebo platformě Podcasty.cz.

Poslechněte si také naše další podcasty:

Reklama

Výběr článků

Načítám