Příběh Terezie: Prastrýc mi v dětství dovnitř strkal prsty, po stehnech mi tekla krev

Terezie je dalším hostem podcastu Pod svícnem, kde si povídala se spoluzakladatelkou stejnojmenné iniciativy Michaelou Studenou. Terezie, mimo jiné autorka úspěšného podcastu o českých krimi případech Insta Crime Podcast, vypráví o svých zážitcích s prastrýcem, manželem sestry svého dědečka.

„Já jsem si tehdy hrozně ráda hrála s panenkama. A to se mi extrémně vrylo do paměti, když jsem si jednou takhle na jeho chatě hrála a on přišel a ty barbínky začal svlíkat a dávat jim pusu na prsa s tím, že se jim to určitě líbí,“ vzpomíná Terezie na chování tehdy zhruba šedesátiletého prastrýce.

Pokud se ptáte, proč o takovém chování nikomu neřekla, vysvětlení je prosté. „Bylo mi asi šest let, fyzicky mi neubližoval, měla jsem se tam v podstatě dobře. Ty věci, co se mi nelíbily, jsem tehdy upozadila. Navíc dítě je v takovém věku naivní,“ říká Terezie. „A navíc nemá kritické myšlení,“ doplňuje Michaela.

Chování prastrýce se stupňovalo. „Já už nedokážu říct, kdy k čemu došlo. Trpím posttraumatickou stresovou poruchou, mám flashbacky. Najednou vám to přeběhne před očima a vzpomenete si, že se to někdy stalo. Třeba mě učil, že je v pořádku ho vidět nahýho a zároveň je normální, aby on viděl nahou mě. Bylo mi to nepříjemný, protože třeba přítel mojí mámy tohle doma nedělal,“ vypráví Terezie. V další fázi pak přidal k nahotě i  otírání se o tělo dívenky.

„Ve škole ti sice v tomhle věku řeknou, abys nikam nechodil s cizíma, ale nikdo tě neupozorní, že se to může dít i v rodinách,“ zdůrazňuje Terezie. Chování jejího prastrýce nakonec bohužel nezůstalo „pouze“ u otírání a předvádění nahého těla.

„Jednou když jsme byli venku, leželi jsme na seně a koukali jsme se na mraky a říkali si, co nám připomínají, tak z ničeho nic mi dole vložil prsty dovnitř. Byla to velká bolest, došlo k protržení panenské blány, a když jsme přišli do chaty, tak jsem měla stehna od krve,“ vzpomíná na traumatický zážitek, který se později opakoval.

Jakožto dítě si po čase začala myslet, že se jí to celé třeba zdálo, že to mohlo být jinak a tak dále. Chování prastrýce se navíc na nějaký čas vrátilo k normálu. Znovu hráli společně šachy, Terezie si hrála se zvířaty a zdálo se být vše normální.

V rozhovoru Terezie vypráví, proč nepřestala na chatu jezdit ani po takové zkušenosti, kdy se u ní projevila posttraumatická porucha a hraniční porucha osobnosti, a proč teď podle vlastních slov působí na svoje okolí jako fúrie.

S Michaelou si v druhé polovině rozhovoru povídají i o dalších podobných případech obětí domácího a sexualizovaného násilí, řeč je i o definici znásilnění. Opravdu je nutné, aby došlo k penetraci pohlavním orgánem?

„K tomu s prastrýcem nedošlo, ale tady ty věci okolo, to postupný narušování intimity, to má stejnou, někdy možná i větší váhu. To si možná někdo neuvědomuje,“ dodává Terezie. Sama našla v minulosti pomoc i v příbězích ostatních obětí, proto se rozhodla o svých zážitcích mluvit veřejně.

Více o tom, jak se nakonec o celé situaci dozvěděli i další členové rodiny, o navazování vztahů v dospělosti či seznamování se dozvíte v dnešním dílu podcastu Pod svícnem. Pustit si ho můžete v audiopřehrávači v úvodu článku, případně ve streamovacích aplikacích.