Hlavní obsah

David Černý: Umělecké vysoké školy ovládli komouši, svoje děti bych tam nikdy neposlal

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Umění má řadu podob, často i takových, které za umění kromě jejich tvůrců málokdo považuje. Tomuto tématu se v novém díle podcastu Hlas na poušti věnuje s Milanem Mikuleckým sochař, designér či pilot David Černý. Umělec, který v posledních letech významně promlouvá i do architektury, je na umělecké scéně trochu netypický také svým nepříliš politicko-korektním vnímáním světa.

Hlas na pouštiVideo: Novinky

 
Článek

Upozornění: Následující text slouží jako stručné představení dnešního dílu podcastu Hlas na poušti. Poskytuje pouze přehled několika diskutovaných témat. Pro plné pochopení kontextu je žádoucí poslechnout si celou epizodu.

Černý se sice narodil do umělecké rodiny, ale od útlého mládí ho fascinovala technika. Zejména to, jak funguje. Možná i proto je dnes podle vlastních slov často zklamaný, když se setkává s lidmi z generace dnešních dvacátníků, ale i třicátníků, z nichž někteří mají mezery v základních znalostech nejen mechaniky, ale i fyziky.

I Hynek Čermák zažil šikanu na vlastní kůži. Teď proti ní bojuje

Hlas na poušti

V rozhovoru mluví také o svém dětství, kdy ho kromě již zmíněného bavila i kybernetika a astronomie. Jeho cesta od techniky k umění se změnila až před nástupem na UMPRUM.

Prvním počinem, který zaznamenala i širší veřejnost, bylo přemalování tanku na náměstí Kinských (tehdy náměstí Sovětských tankistů). Akce nebyla samoúčelná, ale měla ukázat na lež, kterou samotný pomník byl. Oproti tvrzení komunistů na pomníku nestál první tank, který v roce 1945 dorazil do ještě bojující Prahy, ale úplně jiný typ tanku (místo středního T 34 těžký IS-2m), a dokonce i úplně jiného taktického čísla (z neznámých důvodů místo I-24 komunisté razili číslo 23).

Pomník byl tak místo připomínky hrdinství gardového poručíka Ivana Hončarenka, který v Praze v boji s ustupujícími Němci padl, spíše symbolem sovětské okupace Československa a jeho zařazení mezi jeho kolonie. Po akci Davida Černého se nakonec tank dostal na důstojné místo, do Vojenského technického muzea Lešany, kde je prvním exponátem, na který návštěvníci narazí.

Kontroverzní status umělce

Černého rozčiluje současná snaha ministerstva kultury a některých aktivistů zavést v ČR status umělce, který by umožňoval rozdávat prostředky ze státního rozpočtu lidem, kteří budou prohlášeni za umělce. Nechápe navíc, že se ho snaží prosadit vláda, která sama sebe označuje za rozpočtově odpovědnou.

K dnešnímu uměleckému školství, a je lhostejné, zda v České republice nebo kdekoliv ve světě, má hluboký despekt. Podle Černého ho ovládla ideologie, často extrémně levicová, která za umění maskuje různé velmi jednostranné pohledy na to, jak lidem organizovat život. Černý doporučuje, pokud má někdo chuť tvořit, vystudovat cokoliv z „tvrdých“ oborů a teprve následně hledat ve své tvorbě vlastní cestu.

Cena historické vojenské techniky neustále roste. Soukromý tank je už trochu extrém

Hlas na poušti

Co také zazní v tomto díle:

  • Proč nesnáší označení kumštýř nebo multimediální umělec?
  • Odsouzen za výtržnictví byl Černý v rozmezí roku a půl, jak za komunistů, tak v nové demokracii.
  • Přestože je plně kvalifikovaným dopravním pilotem, nakonec k aerolinkám nenastoupil a létá jen soukromě, s letadly i vrtulníky.
  • O zkušenosti z návštěvy umělecké školy v Číně, o naprosto jiných rozměrech i chápání umění.
  • Jak to bylo se skandály s Entropou a Saddámem Husajnem ve formaldehydu?
  • Proč ve své pražské galerii Musoleum zavedl speciální zvýšené vstupné pro levicově smýšlející studenty?

Pusťte si dnešní díl podcastu Hlas na poušti na videu nebo v audio přehrávači v úvodu článku. Upozorňujeme, že v dnešním díle se vyskytují explicitní výrazy.

Milan Mikulecký má zkušenosti z manažerských pozic v byznysu i státní správě jak v České republice, tak v zahraničí. Se svými hosty diskutuje před kamerou a mikrofonem bez ohledu na dnešní většinové názory. Hlas volajícího na poušti je historicky vyjádřením toho, kdy někteří lidé hlasitě upozorňovali ostatní na nebezpečí, do kterého se jejich společenství dostává, a nebyli včas vyslyšeni. Každý týden otevíráme nové téma.

Odebírejte Hlas na poušti také v podcastových aplikacích a nový díl vám neuteče:

Poslechněte si také naše další podcasty:

Reklama

Výběr článků

Načítám