Senátní duel: Lékaři Štěrba a Zitterbart chtějí měnit zdravotnictví. První kandiduje ze zoufalství

Lékařská profese je v horní komoře dlouhodobě zastoupena nejčastěji, aktuálně je mezi senátory 15 procent doktorů.

Proč tomu tak je? „Lékaři jsou asi lidé, kteří mají v sobě jakousi citlivost, že něco ve zdravotním systému chybí a že to chtějí změnit. A pak to jsou pacienti, kteří je do Senátu dovedou,“ zamýšlí se nad důvody Zitterbart. Ten v horní komoře uzavírá prvních šest let svého působení.

Profesor Štěrba k tomu bez obalu dodává: „Mám smůlu, že jezdím na ministerstvo zdravotnictví kvůli našemu oboru od roku 1996. Jednal jsem s dvaadvaceti ministry zdravotnictví i třinácti premiéry. A když říkáte, co je potřeba, a je vám slibováno a dopadnete jako vždycky, tak jako výraz čirého zoufalství si člověk řekne těsně před penzí: Mám poslední možnost s tím něco udělat.“

Fakultní nemocnici v Brně by ale i v případě volebního úspěchu zcela neopustil. Stejně jako to neudělal jeho kolega Karel Zitterbart, který současně s mandátem pokračoval v práci praktického dětského lékaře. V ordinaci prý zvládá být v průměru dvakrát týdně.

„Být senátorem znamená být v Praze jeden a půl až dva týdny v měsíci a zbytek jste ve svém regionu. A podívejte se na mé kolegy. Mnoho z nich jsou třeba ředitelé základních, středních škol nebo působí v místních samosprávách jako starostové, místostarostové, hejtmani,“ obhajuje často kritizované sezení na dvou židlích Zitterbart.

A co považuje za svůj úspěch v roli senátora? Prosadil dílčí změny a prodloužil tak možnost bezplatného očkování pro děti například u lidského papilomaviru nebo meningokokových infekcí. Vyřešil tím problém, který viděl přímo v ordinacích. Navíc také s kolegy změnili systém vzdělávání dětských lékařů tak, aby se rychleji dostávali do praxe.

V terénu to ale zatím vidět není. Po celé ČR chybí až 150 pediatrických ordinací a přes 180 tisíc dětí tak svého lékaře stále vůbec nemá.

„Změny byly nastartovány, ale dlouho trvá, než je dětský praktik vychován a plně kvalifikován,“ vysvětluje Zitterbart. Pozitivní dopad jeho legislativních změn pak dokládá údaji Ústavu zdravotnických informací, podle kterých se už mnohem víc studentů zapisuje do oborů pediatrie a víc jich také každý rok z pediatrie atestuje. A další novinka, která v rámci úhradové vyhlášky umožňuje finančně podporovat tzv. týmové praxe, tedy ordinace, kde spolupracuje více lékařů, by pak podle něj měla mladé doktory do terénu nalákat.

Profesor Štěrba sice v duelu pochválil trend, který pomůže lékařům snáze se rozhodovat mezi prací v nemocnicích nebo v ordinacích. Zásadní změnu ale podle něj potřebuje hlavně i celý systém atestací: „Měli jsme systém, který nám záviděl celý svět, a my jsme ho pod laskavým vedením Davida Ratha totálně rozbourali. Utratilo se za to obrovské množství peněz a dostali jsme se k něčemu, co je neřiditelné a nerealizovatelné,“ říká v hořké nadsázce.

V horní komoře parlamentu by se pak rád zaměřil i na problém, který ho na dětské onkologii velmi trápí, a to je nedostatek léků vyvíjených přímo pro děti. Velký farmaceutický průmysl o to podle něj zájem nemá a žádná legislativa ho k tomu nenutí.

„Máme léky, které jsou třeba registrovány na léčbu nádoru prsu u žen. A my je chceme používat u dětí, protože jim prokazatelně pomáhají, ale formálně to dělat nesmíme. Na úrovni České republiky to jsme schopni změnit, protože kolik peněz jde do zdravotnictví a jak jsou využity, je věcí národních států,“ uzavírá Štěrba.

Jak se oba kandidáti dívají na chystané reformy zdravotnictví současné vlády a její záměr postavit v Praze úplně novou nemocnici? A můžeme si ji v současné ekonomické situaci dovolit? Je podle nich potřeba kvůli vysokým deficitům zvedat v příštích letech daně? A podpořili by obnovení povinné vojenské služby? Podívejte se na celý duel v úvodu článku nebo si ho poslechněte ve všech podcastových aplikacích.