Vedra, sucho, bouřky, povodně. Evropu sužují na začátku července extrémní výkyvy počasí

Extrémní úvod letošního července v Evropě odstartovala intenzivní vlna veder. Ta začala trápit západní Evropu už během posledního týdne v červnu a postupně se v červenci dále šířila i do dalších částí Evropy, včetně Česka.

Během této mimořádné vlny veder padaly po celé Evropě měsíční a denní teplotní rekordy. Hranice 40 stupňů byla překonána ve Francii, Itálii, Bosně a Hercegovině, Srbsku, Severní Makedonii a Řecku. V Portugalsku a Španělsku se dostaly teploty dokonce i nad 45 stupňů. Nejvýše se dostala rtuť teploměru na 46,6 °C v portugalském městě Mora.

Vlna veder byla kromě extrémně vysokých teplot výjimečná také svou délkou a velkým územním rozsahem. Výrazně také zvýšila mortalitu. Úmrtí související s vyššími teplotami lze sice těžko určit, odhaduje se však, že tato vlna veder patřila k nejhorším v historii.

Přestože vedra v posledních dnech na většině území Evropy ustoupila, ve Španělsku, na jihovýchodním Balkánu a ve východní Evropě panovaly nadprůměrné teploty i tento týden. Nejhorší situace byla v Řecku, kde teploty opět stoupaly nad 40 stupňů. V Aténách kvůli horku omezili otevírací hodiny turistické památky Akropole.

Dlouhotrvající epizoda veder také významně snížila dostupnost vody v krajině. Velkou část Evropy včetně našeho území trápila výrazná až extrémní sucha. Kromě dopadů na zemědělskou produkci se také kvůli vedru a suchu zvýšilo riziko šíření požárů.

Během července zachvátily lesní požáry hned několik evropských regionů. Rozsáhlé požáry zasáhly například turistické destinace na Krétě a v Turecku, kde došlo k evakuaci českých turistů.

V posledních dnech se nedařilo dostat pod kontrolu požár v Katalánsku, kde se ocitlo v izolaci několik tisíc obyvatel. Hořelo také v jižní Francii, kde se požár šířil až k regionálnímu centru Marseille, což zapříčinilo zastavení provozu mezinárodního letiště a uzavření dálnice A9 do Španělska.

V posledních dnech vedra vystřídalo dynamické počasí, které přineslo kromě ochlazení také více srážek. Na mnoha místech Evropy však bohužel byly ve formě velmi silných bouřek.

Některé se v neděli večer prohnaly také východní části Česka a přinesly silný vítr, který vyvracel stromy a způsobil výpadky proudu. Jinde však byly bouřky ještě silnější.

V pondělí zasáhly bouřky především země na východ od nás. Velké materiální škody hlásil slovenský okres Gelnica, kde vítr strhával střechy domů a budov. V Maďarsku došlo k největšímu výpadku elektřiny za poslední tří dekády, když se bez proudu ocitlo 165 000 obyvatel. A v Polsku musela být na odstraňování škod povolána dokonce i armáda.

V jižní Evropě měly bouřky dvě oběti na životech, v italských městech Milán a Terrecina v blízkosti Říma. Přívalové deště, silný vítr a krupobití trápily v posledních dnech celou Itálii a další země na Jadranu. V chorvatském Splitu způsobila bouřka vážné škody na střeše místního stadionu a potopení dvou lodí v přístavu.

Kromě lokálních přívalových povodní způsobených silnými bouřkami hrozila také možnost rozsáhlejších povodní z vydatných dešťů ve střední Evropě. Přestože srážkové úhrny nakonec nebyly tak vysoké, je tato situace perfektní ukázkou, jak rychle se počasí může dostat z extrému do extrému.

Letošní úvod července však nemusí být v budoucnu nijak výjimečný. Nárůst extrémních projevů počasí během posledních let je již velmi dobře zdokumentovaný na základě dat z pozorování. Podle klimatologů to potvrzuje vliv klimatické změny na narůst extrémů.

„Souvislost mezi výskytem extrémního počasí a aktuální změnou klimatu je jednoznačná. Můžeme spekulovat nad příčinami těchto změn, ale nemůžeme zpochybňovat, že probíhají a že se postupně zhoršují,“ uvedl pro ČTK klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.

Hlavním faktorem je v tomto případě oteplující se atmosféra. Ta způsobuje intenzivnější a delší vlny veder a na ně navázané epizody sucha a požáry. Právě vazba mezi klimatickou změnou a vedry je dle odborníků nejjasnější.

„Čím více se klima otepluje, tím častěji překračujeme určité prahové hodnoty – třeba 30 stupňů Celsia. Na jižní Moravě jsme dříve mívali kolem deseti tropických dnů ročně, dnes je to 2,5násobek,“ vysvětlil pro ČTK klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Teplejší atmosféra však také dokáže navázat více vodní páry. S každým stupněm je atmosféra schopna pojmout o zhruba sedm procent více vodní páry. Nemění se tím sice celkové roční úhrny srážek, ale přibývá přívalových a vydatných dešťů.

„Místo rovnoměrného rozložení během roku čelíme častějším a intenzivnějším epizodám, což zvyšuje riziko povodní – i to je projev klimatické změny,“ dodal Trnka.

Odborníci se shodují, že projevy změny klimatu už nejsou teoretické modely, ale potvrzená realita, kterou dokumentují jak data z pozorování, tak výzkumy z celé Evropy. Nárůst extrémních projevů počasí by tedy měl i nadále pokračovat.