Článek
Co říkáte na současnou vlnu veder, již máme teď v Evropě?
Jedná se v dnešní době již o „tradiční“ vlnu veder na přelomu června a července. Oproti posledním rokům se liší tím, že výrazněji zasahuje naše území. Teploty kolem 35 °C již představují v našich podmínkách výrazné zdravotní riziko, takže je vhodné mít se na pozoru, nepřeceňovat své fyzické síly a zejména u starších lidí spíše odpočívat v zastíněných a dobře ventilovaných prostorách.
Proč máme vlny veder?
Vlny veder jsou přirozeným projevem proměnlivosti atmosféry. Pro vlny veder na našem území je typické vytvoření oblasti vysokého tlaku vzduchu nad střední Evropou. Tato situace způsobuje jasné počasí a proudění prohřátého vzduchu z oblasti Středomoří do vyšších zeměpisných šířek. To má za následek vysoce nadprůměrné teploty na našem území.
Jak časté jsou vlny veder?
Vlny veder jsou každoročním jevem, ale rok od roku se liší svojí délkou a intenzitou v závislosti na mnoha faktorech.
Záleží také na jiných podmínkách než na teplotě? Třeba vlhkosti a podobně?
Neexistuje pevně daná definice vlny veder, ale většinou se stanovuje na základě překročení nějaké prahové hodnoty teploty vzduchu. Například ČHMÚ (Český hydrometeorologický ústav, pozn. red.) vydává varování před vysokými teplotami, pokud se očekává maximální teplota vzduchu vyšší než 31 °C.
V našich podmínkách jsou vlny veder většinou spojeny spíše s podprůměrnou vlhkostí vzduchu. Ale je pravda, že kombinace vysoké teploty vzduchu a relativní vlhkosti zvyšuje pocit horka, protože se snižuje efektivita pocení, a zvyšuje se tak riziko přehřátí organismu. Na druhou stranu při nízké relativní vlhkosti se v horkém počasí lidský pot rychleji odpařuje, čímž se zase zvyšuje riziko dehydratace.
Dají se vlny veder, jaké jsou třeba v Indii, kde mají až 50 °C a vysokou vlhkost, očekávat i u nás?
Je nepravděpodobné, že by se u nás pravidelně vyskytovaly vlny veder na úrovni rekordních epizod v Indii, kdy maximální teploty sahají až k 50 °C. Ale při pesimističtějším scénáři oteplování se dá očekávat, že na konci století budou maximální teploty během vln veder překračovat hranici 40 °C a teploty okolo 35 °C budou podobně běžným jevem, jako jsou dnes teploty nad 30 °C.
Bude se zvyšovat nebezpečnost a intenzita vln veder?
Ano. Extrémní vlny veder, jako například v roce 1994 nebo 2015, které u nás nastávaly s frekvenci jednou až dvakrát za 10 let, budou na konci století každoročním jevem.
Může za to klimatická změna? A jak se to pozná?
Ano. Pozná se to na základě studií, které porovnávají pravděpodobnost výskytu vybraných epizod při současném klimatu se simulovaným klimatem bez antropogenních vlivů (zejm. nárůstu emisí skleníkových plynů).
Tyto studie ukazují, že například maximální intenzita vlny veder v západní Evropě v roce 2022, při které byla poprvé v historii naměřena teplota 40 °C ve Velké Británii, byla v důsledku antropogenních vlivů desetkrát pravděpodobnější. Jinými slovy bez antropogenních vlivů by byla desetkrát menší šance, že by takto vysoká teplota nastala.