Zásadní pro a proti na začátku vztahu. Od zvědavosti, dodržování slibů až po hrubost a soupeření

Člověk, který je čerstvě okouzlený někým novým, snadno přehlédne varovné signály. Paradoxně se mu však může stát i to, že kvůli špatným zkušenostem z minulosti nevnímá ani ty pozitivní, protože má strach, aby opět někomu nedovolil mu ublížit.

Opojná počáteční přitažlivost může být vyvolaná nezdravými vztahovými vzorci. „Pohádkovou zamilovanost jste možná opakovaně zažili a na rozdíl od trápení, které následovalo a už jste na něj téměř zapomněli, se vám s novým partnerem znovu vybavuje,“ upozorňuje psychoterapeutka Anita Morarová.

Pokud bylo vaše dětství plné odmítnutí a odstrkování, cítili jste se neviditelní, v dospělosti jste ve vztazích nejistí a pro ostatní je snadné si vás velmi brzy připoutat. „Máte totiž pocit, že je to konečně ten pravý, a tak jste vůči projevům, které by byly pro kohokoliv se zdravou vztahovou historií alarmující, slepí,“ vysvětluje.

Je také možné, že je jasně vidíte, ale říkáte si, nezřídka podpořeni „dobrými radami“ přátel, že se to časem srovná. A co teprve, když se do toho přimíchají pochybnosti o sobě. To pak na varovné signály reagujete myšlenkami typu „možná to přeháním“ a „třeba jsem přecitlivělá/ý“. Nebo je toto nebezpečné chování pro vás normální, protože jste vyrůstali v prostředí plném konfliktů, chaosu, ponižování či zanedbávání. „Můžete se dokonce přistihnout, jak říkáte, že to není tak hrozné,“ uvádí psychoterapeutka.

V neposlední řadě mnoho lidí pokračuje ve vztahu, i když cítí, že pro ně není zdravý, protože nesnesou samotu. Vždyť přece i ve vztahu, který nefunguje, se kromě spousty trápení aspoň občas najde krásná chvilka.

Není hned nutné utíkat, ve většině případů však jde o nejbezpečnější řešení.

Všímejte si, jestli partner či partnerka opravdu nejen poslouchají, co říkáte, ale zda je to spojeno se skutečným zájmem. Vnímají vás, nebo jen čekají, až přijde řada na ně? Přerušují vás, mění téma, konverzaci směřují jen k sobě? „Možná se občas ptají, ale nevstřebávají vaše odpovědi. Na prvním rande to může být důsledek nervozity, jestliže se to děje i na dalších, máte co do činění s úzkostnou bytostí, nebo egocentrikem,“ varuje psycholožka Alicia Merlinová.

Řekne, že v pátek zavolá, ale ozve se vám až v úterý a chová se, jako by nic. „Spolehlivost a integrita jsou základy zdravých vztahů. Nejsou slova následována činy? Upozorněte na to,“ vyzývá psycholožka.

Neustále vám píše zprávy, aby se zničehonic odmlčel/a, popřípadě odpovídá jedním slovem a za hodně dlouho. „Nejde o smyslné tajemno, ale nestálost, nebo problém s intimitou,“ objasňuje psychoterapeutka Morarová. Při nepředvídatelné komunikaci váš nervový systém vnímá nestabilitu.

Pozor si dejte i na tajnosti. „Udržovat si soukromí, zejména v začátcích vztahu, je v pořádku, ale tajnosti jsou jiné. Netušíte, kde bydlí, nezmiňuje přátele, nechce se s vámi propojit na sociálních sítích? Tady něco nehraje.“ Podle terapeutky je to klamání, kterým například může maskovat další vztah nebo dokonce vztahy.

Nejen že chce sex příliš brzo, ale vyloženě na vás tlačí. Jestliže vám píše lechtivé zprávy v době, kdy ještě ani neznáte svá příjmení, nebo mluví o sexu po pár dnech známosti, zpozorněte. „Příliš rychlý začátek společného sexuálního života může zkomplikovat proces vzájemného poznávání,“ konstatuje Merlinová.

K vám se chová zdvořile, ale nad pokladní, taxikáře či obsluhu v restauraci se povyšuje. „Ukazují vám tím svůj charakter a je velmi pravděpodobné, že se tak později budou chovat i k vám.“

Už víte, na co si dát pozor, všímejte si také potvrzení, že jste s emocionálně dostupným, respektujícím a zralým člověkem. Jedná se převážně o přesný opak znepokojujících signálů.

Vše je srozumitelné, žádné odmlčování se, mizení, není třeba luštit šifry. Odpovídá za rozumně dlouhou dobu, myslí přesně to, co říká, a následně to i dělá. Přímá komunikace vám podle Alicie Merlinové umožňuje být uvolnění, protože není nutná ostražitost. Spolehlivost pak přispívá k posilování důvěry, na které lze stavět pevný vztah.

Partner se o vás zajímá a chce vědět, kdo opravdu jste. Ptá se, přidává doplňující otázky, pamatuje si detaily a naslouchá, aby pochopil, ne aby neminul moment, kdy zase přijde řada na něj.

Dokáže říct: „Tak to jsem nezvládl/a. Zmýlil/a jsem se. Moje chyba. Mohl/a jsem to udělat jinak.“ Umí totiž převzít odpovědnost za své činy, beze studu nebo sebeobviňování. „Odpovědnost je známkou sebeuvědomění a emocionálního bezpečí,“ shrnuje psycholožka.

Když se vám něco podaří, je to důvod k radosti i pro ni/něj. Nesoupeří s vámi, ani si nepřipisuje zásluhy za vaše úspěchy. „Vzájemné oslavování úspěchů toho druhého vytváří rovnováhu a bezpečí.“

Významným „pro“ je, když se po krátké známosti nestáváte středobodem vesmíru vaší nové lásky. Má vlastní přátele, aktivity a zájmy. Psychoterapeutka Anita Morarová připomíná, že nezávislost značí emoční zdraví a zralost. „Člověk s vámi není proto, abyste zaplnili jeho prázdný, ale doplnili jeho už tak dostatečně bohatý život.“