Jste s nezralým mužem? Žít se s ním dá, ale je to obrovská dřina

Emoční nezralost, u ženy i u muže, působí zpočátku nevinně až roztomile, postupně však bývá zničující. Místo abyste měla po boku parťáka, máte pocit, že vychováváte velké dítě. Proč se aspoň občas nechová jako chlap?

„Plete si vzrušení s láskou, přítomnost s uvězněním, zranitelnost se slabostí. Chce všechno, ale nezvládá to, co s tím ,vším’ souvisí. Říká, že miluje, ale utíká, když je čas to ukázat. Tvrdí, že chce, ale nekoná,“ konstatuje kouč, autor a řečník José Micard Teixeira, který o emoční nezralosti mluví jako o tiché katastrofě.

Nezralý muž podle něj sabotuje vztah, protože neví, jak se vypořádat s emocionálním nepohodlím, a tak se vyhýbá, odkládá, mlčí, rozptyluje, skrývá v práci, v sexu, ve vnějším světě. Málo mluví, cítí se špatně, vybuchuje, aniž by přesně věděl proč.

Příčiny emoční nezralosti se táhnou z dětství. „Často je formou obranného mechanismu. Člověk se uchyluje k dětinskému chování pod vlivem stresu, v důsledku traumatu či nenaplněných emocionálních potřeb,“ vysvětluje klinická psycholožka a terapeutka Maika Steinbornová.

Mnoho mužů žije s přesvědčením, že projevování emocí je známka slabosti. „I to se naučili v dětství. V dospělosti pak emoce potlačují, neumí je zpracovat ani vyjádřit, nejsou schopní hlubších diskusí,“ doplňuje psycholožka. Navíc se bojí intimity, uzavírají do sebe a vyhýbají odpovědnosti.

To, jak přišli k emoční nezralosti, chování mužů k partnerkám neomlouvá. Pochopení těchto mechanismů však podle Steinbornové může jejich ženám pomoci rozhodnout se, jak se vztahem dál naložit.

„Nezralý muž nechce ubližovat, ale ubližuje. Nechce ničit, ale ničí. Ne ze zlomyslnosti, ale právě kvůli nezralosti. Ve vztahu je pořád napůl na odchodu,“ dodává Micard Teixeira.

Pokud se zralá žena snaží přiblížit, stáhne se, jako by láska byla hrozbou. „Neuvědomuje si, že jeho nepřítomnost je horší než jakákoli chyba. Chce být milován jako dítě, protože není připravený milovat jako muž.“

Když si emočně nezralý muž uvědomí, pokud si to vůbec někdy uvědomí, že ničí to, po čem nejvíc touží, bývá pozdě. „Jeho partnerka už je vyčerpaná vztahem, kde veškerou emoční práci oddřela sama. Vzdává snahu budovat fungující vztah s někým, kdo nikdy nebyl plně přítomný,“ rozvíjí dále téma kouč.

Malý chlapec v těle dospěláka přitom věří, že vztah skončil náhle, ačkoli to byl právě on, kdo ho krůček po krůčku zabíjel. „Pokud si to muž uvědomí, má šanci na sobě pracovat a jednou skutečně naplněný zralý partnerský vztah mít. Až se sám k sobě postaví čelem, zpracuje minulost, dozraje, bude schopný skutečně milovat,“ dává José Micard Teixeira naději emočně nezralým mužům.

Proč by měla zabrat žena, když muž je tím, kdo se chová jako přerostlý teenager? „Partnerský vztah je o dynamice mezi dvěma lidmi. Změna vašich reakcí přispěje k jeho proměně,“ objasňuje psycholožka Maika Steinbornová. Počítejte však s tím, že to může být pořádná dřina a ve finále možná stejně odejdete.

Musíte-li mu připomínat, aby zaplatil účty, omlouváte se za jeho chování, zařizujete záležitosti, které patří mezi jeho povinnosti, je nejvyšší čas s tím přestat. „Když ho chráníte před následky nedospělého chování, podporujete tím jeho nezralost,“ upozorňuje psycholožka.

Prošvihl důležitý termín? Ať se sám vypořádá s následky. Nepomáhá s domácími pracemi? Nedělejte je za něj. „Aby mohl muž zrát, musí se učit ze svých chyb. Umožněte mu prožívat realitu vlastních rozhodnutí,“ doporučuje.

Křičí, trucuje nebo mlčí, když se věci nedaří podle jeho představ? Dejte jasně najevo, že mu nebudete tolerovat emoční manipulaci. Na křik reagujte například: „Nebudu pokračovat v rozhovoru, dokud na mě někdo křičí. Promluvíme si, až budeme oba klidní.“ Odejděte a dodržte slovo.

Jen on je zodpovědný za své emoce. Nemusíte se snažit zlepšit mu náladu. „Nevstřebávejte jeho pocity a rozpoložení, držte si odstup. Chce být mrzutý? Ať je. Uzavřel se, dejte mu prostor. Čím více se odpojíte od jeho nálad, tím menší vliv budou mít na vaši pohodu.“

Většina žen dělá tu velkou chybu, že se snaží muže změnit. Neustálé poukazování na jeho nedostatky nebo tlak na změnu ho ale podle Steinbornové jen popudí. „Soustřeďte se na posílení vašeho spojení. Vytvářejte intimní momenty, smějte se spolu, zkoušejte vést smysluplné hovory. Podpora je účinnější prostředek než tlak.“

Vyčinit mu za důsledky jeho nezralosti může být namístě. Dejte si ale pozor, jak to děláte. „Místo abyste v něm vyvolávala pocit viny výroky typu ,nikdy nic nebereš vážně’, zkuste říct třeba ,mám pocit, že je všechno na mně’. A zeptejte se, co by se s tím dalo dělat,“ navrhuje terapeutka. Čím větší bude mít pocit, že mu nasloucháte, tím více bude naslouchat on vám.

Udělala jste všechno a už nemůžete dál? „Pokud partner odmítá na sobě pracovat a vás vztah více vyčerpává než naplňuje, odejděte,“ uzavírá Steinbornová. Partnerský vztah nesmí být břemeno, které vás tlačí k zemi. Tvoříte ho, abyste sdíleli radosti a společně rostli.