Hlavní obsah

I dobře míněné rady mohou zraňovat. Podpořit druhé lze i bez nich

Právě jste někomu dobře poradili a cítíte se jako hrdina. Říkáte lidem, co mají dělat, co byste na jejich místě udělali vy. Co když ale o vaše rady nestojí nebo v nich vyvolávají pocit, že jsou slabí a neumí si poradit sami? Potřebují „jen“ vaši přítomnost a tichou podporu. Naučte se ji poskytovat, prospějete tím sobě i jim.

Foto: Envato Elements

Nevyžádané rady nepomáhají a mohou vést k závislosti.

Článek

„Měla by sis najít někoho staršího. Nejspíš bys měl slevit ze svých nároků, jinak zůstaneš sám. Řekni si o vyšší plat. Co nejdřív se odstěhuj. To bych si teda nenechala líbit, řekla bych jí… Já bych z něj ty peníze vymlátil.“ To je jen zlomek obvyklých „chytrých“ rad, které dostáváme zpravidla od kamarádek, kamarádů, ale také rodičů, sourozenců nebo kolegů. Kolikrát jste něco podobného v životě slyšeli?

Beze mě to nezvládneš

Člověka, který se vyrovnává s nelehkou situací, takové rady ještě více znejistí a oslabí; jako by každá z nich byla další fackou od života. Vyvolává či posiluje v něm už existující pocity, že je neschopný, slabý, méněcenný, nemá na to, nezvládne to. Říká mu: „Beze mě to nedokážeš. Je vidět, že potřebuješ, abych tě zachránil/a. Já přesně vím, jak na to, vždyť je to úplně jasné. Já bych to měla vyřešené hned.“

Jenže v pozici radícího spasitele vám to nedochází. Máte nutkání dělat něco pro ostatní, bez ohledu na to, jak dobře se znáte. Mohou to být vaši blízcí, stejně jako cizí lidé. Poradit druhému nemusí být vždycky špatně, ale… neděláte to spíš kvůli sobě?

Kde se bere nutkání rozdávat rady

  • Snažíte se dělat pro lidi to, co chcete, aby dělali oni pro vás.
  • Chcete ukázat, že jste užiteční.
  • Dokazujete sobě i ostatním, že máte hodnotu.
  • V dětství jste se naučili, že lásku si musíte zasloužit.
  • Okopírovali jste přístup zachránce od některého z rodičů či prarodičů.

Proč rady buď nefungují, nebo vyvolávají závislost

Radíte na základě vlastních zkušeností. Co zafungovalo třeba v partnerském vztahu vám, druhému nepřinese stejný výsledek, protože každý člověk je jiný. Osoba, která od vás radu přijme, si to v zoufalé situaci neuvědomí. Přitom to, co se osvědčilo vám, může použít a svůj vlastní vztah tím třeba i pohřbít.

Dobrá spasitelská rada nicméně občas skutečně pomůže. Ten, komu jste poradili, si to dobře zapamatuje a pak za vámi chodí pro rady se vším a pořád. Vytvoří si na vás závislost. Výsledek? Nedokáže prakticky nic vyřešit sám a vás to vysává.

Kdo poradí vám?

Role moudrého rádce si vybírá daň v podobě neviditelnosti. Jakmile začnete radit a pomáhat kdekomu, měníte se v magnet přitahující lidi, kteří potřebují záchranu. Pokud jim budou vaše rady fungovat, budou se vracet. Pokud ne, povede to k nelibosti na obou stranách.

V prvním případě časem zjistíte, že jen dáváte, ale nic nedostáváte. Nemáte čas soustředit se na sebe. Není komu se svěřit s vlastními problémy. Nezbyl nikdo, kdo by vás jakkoli podpořil. Proč taky? Vždyť si přece poradíte úplně se vším, ne?

Rozdíl mezi spasitelem a podporovatelem

Spasitel, zachránce, rádce:

  • řeší problémy za druhé
  • ví, co je pro ně nejlepší
  • cítí zodpovědnost za výsledky ostatních lidí
  • překračuje emoční hranice
  • říká „já to zařídím“
  • vytváří závislost

Podporovatel:

  • motivuje druhé k řešení jejich vlastních problémů
  • věří, že sami sebe dobře znají a vědí, co je pro ně nejlepší
  • respektuje autonomii ostatních lidí
  • ctí emoční hranice
  • říká „věřím, že to dokážeš sama/sám, ale když budeš potřebovat pomocnou ruku, jsem tady“
  • pěstuje odolnost

Výběr článků

Načítám