Raději k zubaři než do plavek aneb Proč něco tak malého přináší v létě tak velké trápení

Téměř nikdo si nemyslí, že celé jeho tělo je dokonalé. Někteří lidé jsou však na sebe náročnější či obecně úzkostnější, nejistí, méně sebevědomí, případně zažili bodyshaming, tedy situace, kdy se jim druzí kvůli nějaké konkrétní fyzické dispozici smáli. Jejich nespokojenost se sebou samými je pak přímo úměrně větší a stejně tak obavy z odhalování svých nedokonalostí.

„Nespokojenost s vlastním tělem v létě vrcholí. Je to období plné srovnávání. Vaše tělo v plavkách je vystavené všem zrakům na odiv. Jste téměř obnažení a zranitelní,“ uvádí psychoterapeutka a výzkumnice Rachel Turowová.

Málokdo úzkost spojenou s odhalením se v plavkách veřejně přizná, přitom výzkumy potvrzují, že je naprosto běžná. V jednom z nich 46 % respondentů odpovědělo, že se v plavkách necítí sebejistě, a 33 % by raději šlo k zubaři než do plavek.

Sebekritika a perfekcionismus nejsou o touze být dokonalí. „Jde o neúnavnou snahu o bezchybnost, poháněnou hlubokými obavami z nedostatečnosti, odmítnutí nebo nehodnosti a snahou zbavit se studu,“ vysvětluje psychoterapeutka Wendy Jensenová, odbornice na úzkost, vnímání vlastního těla a poruchy příjmu potravy.

Týká se vás to, pokud si říkáte: „Až zhubnu, pořídím si tyhle plavky.“ „U bazénu mě nikdo neuvidí, dokud se nezbavím těch špeků na břiše.“ „Každý uvidí mou příšernou celulitidu/mé strie/jizvy.“

Pod vlivem sebekritiky a perfekcionismu jste si nastavili pro vzhled standardy, které jsou pro jakékoli přírodní lidské tělo nedosažitelné. „Když pak vaše tělo tyto ideály nenaplňuje, cítíte stud, úzkost, odmítáte jít k vodě, skrýváte se, vyhýbáte se aktivitám, které byste si jinak mohli užívat,“ popisuje Turowová.

Letní sezóna je v tomto směru nekompromisní, protože plavky odhalují všechna místa na těle, za něž jste se naučili stydět. Látky, za kterou se dá schovat, je mnohem méně než v jiných ročních obdobích. Vnitřní kritik vám šeptá: „Nejsi dost dobrá/ý.“

Někteří lidé úzkost z plavek odsuzují jako něco hloupého a marnivého. Není to ale ani jedno z toho.

Úzkost z vnímání vlastního těla je podle Wendy Jensenové hluboce spojená se základními lidskými potřebami přijetí, sounáležitosti a bezpečí. „Pokud vnímáte, že některá těla jsou ceněna více než jiná, je přirozené, že při ukazování vlastního těla na veřejnosti máte pocit, jako byste se vystavovali odsouzení, vyloučení nebo kritice.“

„Pochopení této hlubší emoční vrstvy může zmírnit stud, který třeba právě vy cítíte. Nejste povrchní, jste prostě jen člověk.“ Úzkost z plavek tedy není o marnivosti, ale o zranitelnosti, strachu a o tom, že chcete být přijati takoví, jací jste, a bojíte se, že nebudete.

Perfekcionismus a úzkost se vám možná i letos v létě snaží nalhávat, že můžete být hodnotní jen tehdy, když vypadáte jako… doplňte si. Ale připomeňte si, že jste hodnotní už jen tím, že existujete.

Abyste mohli vyrazit k bazénu nebo na pláž a užít si krásné léto, nemusíte mít „dokonalé tělo“. „Žádné hubnutí do plavek. Patříte tam přesně takoví, jací jste dnes,“ zdůrazňuje odbornice na vnímání vlastního těla Jensenová.

Díky těmto praktickým krokům se budete v plavkách cítit mnohem líp a užijete si léto přesně tak, jak si zasloužíte.

1. Místo vzhledu se zaměřte na zážitky

Nesoustřeďte se na to, jak vypadáte v očích ostatních, ale jak se cítíte a co prožíváte. Než vyrazíte k bazénu, zeptejte se sami sebe: Co chci dnes zažít? (bavit se, smát se, plavat, relaxovat, číst si na pláži…) Jaké vzpomínky si chci vytvořit? Jak se chci cítit ve svém těle? (svěže, uvolněně, radostně, hravě…)

2. Vyberte si, s kým si léto užijete

Záleží i na prostředí a lidech, kterými se obklopíte. Člověka, který je nejistý nebo bojuje s úzkostí, srazí každá nevybíravá, nevhodná či nevkusná poznámka. Užívejte si léto s lidmi, kteří vás podporují, nekomentují, neanalyzují, nehodnotí tělo své, ani druhých. Jsou pozitivní, přítomní a je s nimi zábava.

Pokud už musíte být s někým, kdo není tak pozitivní, protože jde třeba o člena rodiny, připomínejte si: „Její/jeho komentáře jsou o ní/něm, ne o mně.“

3. Zvolte plavky, které vám lichotí

Strach z plavek se téměř nikdy netýká vašeho těla samotného. Jde o pocit odhalení, ztráty kontroly a kulturní tlak spojený s oděvem, který zakrývá jen málo. Místo titěrných bikin si vyberte plavky zakrývající části těla, s nimiž nejste úplně spokojení, nebo se za ně trochu stydíte.

4. Procvičujte si nošení plavek doma

Domácí „trénink“ se vám může zdát úsměvný, ovšem jde o velmi účinnou věc. Ráno si v plavkách připravte snídani, odpoledne přečtěte knihu. Postupně zvyšujte denní „dávky“ nošení plavek. Pobývejte v nich na zahradě, na terase, u bazénu při návštěvě u přátel. Vybírejte si třeba pláže, kde je méně lidí.

5. Nikdo není tak přísný jako vy

Vy sami jste svým nejpřísnějším kritikem. Je proto téměř jisté, že dramaticky přeceňujete, jak moc si vás ostatní všímají nebo hodnotí váš vzhled. Přitom přemýšlí o svém vlastním těle, dávají pozor na své děti, čtou si, plavou, fotí něco, co je zaujalo, baví se s kamarády…

Nehodnotí vás. A pokud ano, co když si myslí: „Ty plavky se mi líbí. Okouzlující žena. To je ale kus chlapa. Krásná rodinka.“?