Ženské tělo v létě: Kdy začne být moje vlastní a ne veřejné?

„V létě se necítím vůbec svobodně, ale víc pod drobnohledem,“ říká Michaela (30). „Mám pocit, že mě lidé sjíždějí očima, jestli si snad vůbec ,můžu dovolit‘ tílko nebo šaty nad kolena.“ A není to jen dojem. Podle mezinárodní studie publikované v časopise Body Image až 67 procent žen zažívá v létě zvýšený tlak na vzhled.

Autoři studie zároveň poukazují na to, že v létě stoupá čas strávený na sociálních sítích, kde ženy čelí zvýšenému množství srovnávacích obrazů, což má přímý dopad na jejich vlastní hodnocení. Přizpůsobují se kulturním ideálům krásy, i když vědí, že jsou nerealistické.

Důvodem není jen více odhalené kůže. Společenská očekávání stále vkládají do ženského těla významy, které přesahují zdravý přístup či osobní pohodu. Tělo má být krásné, mladé, přitažlivé, ale ne vyzývavé. Pevné, ale ne příliš silné. Každý krok mimo normu vyvolává komentáře nebo pohledy.

A nepomáhají tomu ani mnohé značky oblečení včetně výrobců plavek. Podle průzkumu renomované agentury Perfect Crowd téměř 50 % Češek není schopno v obchodech najít plavky odpovídající jejich postavě. A s rostoucím věkem se tento problém zvyšuje, ženy starší 35 let takové potíže řeší ve více než 80 %.

„Valná většina plavek na trhu je určena pro mladé a ideální křivky těla. Jenže žena s přibývajícím věkem nebo po porodu má jiné potřeby a proporce,“ upozorňuje Eliška Kišová, majitelka a ředitelka Modeta Style Jihlava, značky, která se nově zaměřuje na výrobu plavek a plážového oblečení.

Zejména zástupkyně středního a vyššího věku a ženy, které mají spíše větší poprsí, řeší kromě nedostatku padnoucích střihů také nemoderní designy. Výsledkem je, že řada Češek, aby vyšla mezi lidi v plavkách, musí vystoupit ze své komfortní zóny.

Právě v létě má negativní vztah ke svému tělu podle průzkumu Dove Real Beauty Indexu 8 z 10 žen. Dívky a ženy často upravují svoje plány podle toho, jak v daný den vypadají. Omezují své chování kvůli vnímanému očekávání, například si nevezmou plavky, které se jim líbí, protože se bojí reakce okolí. Nejedí před odchodem na pláž, aby neměly „nafouklé“ břicho, nebo se halí do tmavých svršků, aby je zeštíhlily a zakryly pocení, i když je vedro k zalknutí. Až 54 procent žen uvedlo, že jim kvůli tělu unikl určitý letní zážitek – výlet, koupání, sportovní aktivita nebo intimní chvilka. Tělo tak vzbuzuje pocity viny místo radosti.

Vliv mají také nevyžádané komentáře. „Ty sis dala další zmrzlinu? Nemáš tu sukni moc krátkou? Nechceš si raději obléct něco jiného?“ slyší ženy často i od svých nejbližších. Takové věty se do nich usazují hluboko a formují pocit, že tělo musí být připravené na podrobné zkoumání okolí – nikdy ne jen na léto samotné.

Výzkum z roku 2022 upozorňuje, že obraz o těle vzniká dřív, než si to uvědomíme. Dívky už kolem 9 let popisují, že se bojí přibrat, i když mají zdravou váhu. Mezi hlavními zdroji tlaku uvádějí sociální sítě, spolužáky a rodiče.

Z výzkumu také vyplynulo, že dívky, které mají kolem sebe rodiče nebo učitele s poznámkami typu, že je nezbytné si hlídat váhu, vykazují později vyšší sklony k poruchám příjmu potravy.

Je zapotřebí brát proto na zřetel, že budování pozitivního vztahu k tělu začíná jazykem a prostředím už v raném věku.

Jak z toho ven? Psychologové doporučují posunout důraz z těla jako vzhledu na tělo jako nositele zážitků. K tomu pomáhá sport, tanec, přijetí emocí, ale i opakovat si sebevědomé mantry, třeba: „cítím se silná“, místo „vypadám hrozně“. Tělo je náš domov, ne vitrína.

Neexistuje tělo, které by „nebylo hodno“ slunce. Neexistuje velikost, která nemá právo na vodní radovánky nebo vysněné šaty u plážového baru. Letní radost nemá mít BMI. Když se naučíme tělo znovu cítit místo toho ho jen sledovat, možná do léta vkročíme spokojené takové, jaké jsme. S vůní opalovacího krému, pískem mezi prsty, a hlavně opravdově.