Hlavní obsah

Viklický zhudebnil pověstný Máchův deník

ČTK, Alex Švamberk
PRAHA

Premiéru opery Emila Viklického Máchův deník aneb Hynku, jak si to představuješ uvede 1. května pražské Národní divadlo na scéně Divadla Kolowrat. Tvůrci opery, pod níž je vedle skladatele podepsán izraelský libretista Jochanan Kaldi, režisérka Nina Vangeli a výtvarník Jiří David, očekávají, že jejich dílo vyvolá rozporné diskuse u publika i kritiky.

Foto: www.lichtag.com

Steve Loveček Lichtag

Článek

Dílo se rodilo obtížně, přiznal Emil Viklický: "Abych řekl pravdu, tak jsem nevěřil tomu,že jde z Máchových deníků opera udělat, protože v denících ve skutečnosti nic není, jen pár erotických vět, které dneska už tak razantně nepůsobí. Proto jsem práci odložil a napsal Oráče. Pak jsem ale čirou náhodou v Bonnu potkal Kaldiho. On mi řekl, že podstatné je, že romantici byli víceméně všichni stejní a že si k tématu vše sežene. Přinesl zajímavé libreto, které je částečně v němčině a částečně v angličtině. Anglickou část do češtiny skvěle přeložil Pavel Dominik, němčina tam zůstala, protože tehdy se v Čechách hovořilo německy."

Působivá scéna a provokace

Režisérkou představení je Nina Vangeli, která se dlouho věnovala pohybovému divadlu, ale největší úspěchy jí přinesla práce pro operu v plzeňském divadle J. K. Tyla. "Máchovy deníky jsou jakýmisi veřejnými drby. Všichni je známe a myslím, že jsou tu od toho, abychom si je z toho veřejného prostoru brali," uvedla režisérka k volbě tématu a přiblížila svoje pojetí, "dala jsem si hodně záležet na tom, aby to bylo divadelní, protože živé komorní hudbě divadelní opar sluší."

Emil Viklický je s její prací spokojen: "Pojala erotické scény v náznaku, což je působivější. Pohrává si také se symboly české a rakouské státnosti. Jiří David udělal kostým dvouocasého lva, který v úvodu představení drápem scratchuje desku, což považuji za dobrý fór. Jeho kostýmy a výprava hrají v představení velkou roli. Dobře tam funguje také neonové srdce, které ve hře použil dříve než na Hradě."

Jiří David o svém účinkování v projektu přímo řekl: "Vybrali si mě, abych provokoval, abych udělal nějaký skandál."

Přesah do současnosti

Nejen kostýmy, ale i hudba místy posouvají inscenaci do současnosti. Kromě úvodního scratchingu je v opeře i scéna KHM, pod kterýmžto akronymem se skrývají slova Karel Heavy Metal. "Možná to není metal, ale spíše hard rock," uvedl Emil Viklický, "ale faktem je, že Máchova poezie se dobře zhudebňuje, má v sobě zvukovost. Mácha jen neměl to štěstí jako Kainar, kterého si našel Mišík.

Související témata:

Výběr článků

Načítám