Neslyšení. Sloupek Štefana Švece

Matka ucukne a zdůrazní: „Je to horký zespoda!“ Dívka ještě více kýve, jako že rozumí, a bere hrnec holýma rukama zespodu. Ještě dvakrát musí rodič informaci zopakovat a na konci už skoro zakřičet, než si děvče uvědomí, o co jde, a vezme nádobu z boku.

Vtip je v tom, že dcera celou dobu vypadá, že soustředěně poslouchá. Dívá se matce do očí, přikyvuje, celá její bytost nonverbálně naznačuje, že ví, co matka říká. Akorát že vůbec. Reálně neposlouchá a myslí na své vlastní věci.

Video se šíří pod heslem Komunikace s náctiletými. Rodiče teenagerů se u něj chápavě culí. Když se ale podíváme kolem sebe, poznáme, že náctiletí v tom zdaleka nejsou sami. Anebo že většina z nás nikdy nevyrostla a po světě běhá spousta vrásčitých, šedivých, plešatých teenagerů.

Schopnost poslouchat, co ten druhý říká, se ze světa v podstatě vytratila. Nikoli samozřejmě schopnost mluvit. Mluví se dnes dvakrát víc než dřív a vzniká z toho spousta podcastů. Odumřela jen schopnost poslouchat.

Když někdo řekne, že se bojí války a chce mír, neslyšíme ho.Slyšíme ruského trolla, který skrytě nebo otevřeně podporuje Putina. Když někdo jiný řekne, že Ukrajina potřebuje pomoc a že musí vyhrát, aby se i k nám jednou nedostala ruská rozpínavost, lidé s jiným názorem ho taky neslyší. Slyší amerického poskoka, který papouškuje propagandu.

Válka na Ukrajině je jenom aktuální příklad. Skoro u všeho, o co se hádáme, už neposloucháme, co druzí doopravdy říkají. Ti, kdo volají po citlivosti k transgender lidem, přece musejí chtít přeoperovávat děti, a naopak ti, co nechtějí přeoperovávat děti, jsou transfobové nenávidící vše odlišné. A když dojde na lámání chleba, ukáže se, že ti naproti jsou v podstatě Hitler.

Teenageři neposlouchají, protože jim rodiče některé věci říkali už stokrát. Mají pocit, že všechno, co jim matka může říct, už vědí. My jsme taky slyšeli spoustu věcí stokrát. Řada lidí, co volají po míru za každou cenu, opravdu jsou proruští trollové, a spousta lidí, co kritizuje přeoperovávání dětí, má transfobní názory. Ale ne všichni. Vyplatí se poslouchat pozorně pokaždé znovu. Jednak se pocvičíme v zapomenutém umění, a mimo to se třeba vyhneme popálení horkým hrncem.