Hlavní obsah

Vetchý, Kocáb, Pokáč, Lambora, Pechlát a Majer aneb Ukrajinu v tom nenecháme

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Industriálním prostorem pražského Divadla X10 zní duté rány. Herec Jan Bárta právě demoluje obří polystyrenovou plochu visící od stropu. Symbolicky tím odděluje dvě části představení Na západní frontě klid/Zelené koridory. Zavádí diváky do let 1918 a 2022. Do válek, jež (opět) ničí Evropu. Inscenace patří k nejlepším, nejsilnějším „kusům“ na toto téma, které se v Česku nyní hrají.

Světlana Alexijevičová a Daniel Majling: Konec rudého člověkaVideo: Divadlo v Dlouhé

 
Článek

Režisér Dušan D. Pařízek vsadil na osvědčené herce, s nimiž se zná, pracuje řadu let: na Stanislava Majera a Martina Pechláta.

Jejich prostřednictvím rozehrává svou adaptaci jednoho z nejslavnějších protiválečných románů Ericha M. Remarqua, Na západní frontě klid (1928).

Foto: Patrik Borecký

Martin Pechlát a Stanislav Majer. Na západní frontě klid/Zelené koridory. Erich Maria Remarque, Natalie Vorožbyt, Dušan D. Pařízek. Diptych 1918/2022. O vojácích a uprchlicích

Diváci se ocitají v roce 1918, kdy končí „nejstrašnější válka“, kterou lidstvo zažilo. Alespoň se o ní tehdy takto psalo. Během ní se testovaly nové zbraně, včetně tanků a plynu, ovšem lidé jsou stále ochotní umírat za svou vlast… Stejně jako Paul Bäumer (Stanislav Majer).

Městská divadla pražská uvedou další Měsíc Ukrajiny

Divadlo

Pařízek notoricky známý text, povinnou školní četbu mnoha generací, přitom s lehkostí sobě vlastní přenáší v čase.

„Každý lepší vládce potřebuje ke své slávě přinejmenším jednu válku,“ zní podtitul diptychu, jenž se z roku 1918 skokem dostane k 2. části: do roku 2022, k Ukrajině a Ukrajincům, k textu Zelené koridory.

K ženám, které musely, případně chtěly z Ukrajiny odejít, aby mohly žít dál, případně žít po svém.

O tom, že je představení - přes své těžké téma - vydařené, svědčí vedle recenzí i mimořádný divácký zájem o něj. Vyprodáno je dlouhé týdny dopředu.

Ostatně podobně je na tom i další Pařízkova inscenace v Divadle X10 na související téma, Moskoviáda, spoluvytvářející fantaskní svět, magický obraz kolabujícího Sovětského svazu. Martinu Pechlátovi vynesla loni Thálii za činohru.

Ceny Thálie pro Suchého, Pechláta, Uhdeho, Kolářovou i Holišovou

Kultura

Na to, že je nutné na válku na Ukrajině nezapomínat, upozorňují ovšem i další, zejména pražské scény, divadla. I ona často sázejí na klasiku, vedle zmíněného Remarqua jde především o díla Karla Čapka.

Kocáb i Vetchý

A zatímco divadelníci sázejí hlavně na sílu slov na jevišti, jiní čeští umělci vstoupili do konfliktu ještě aktivněji.

Patří k nim mimo jiné Michael Kocáb, který nedávno vydal klip k písni Sebastián, natočený přímo na Ukrajině. Hudebně jej doprovází Anastasija Ščerbakova, jež pochází z Rusy obsazeného města Avdijivky.

Nová verze skladby vznikla během cesty česko-slovenských dobrovolníků, kteří vezli na východní frontu sanitky. Kocáb jednu z nich řídil. Při zpáteční cestě domů vystoupil ještě v Kyjevě na akci Pohoda loves Ukraine.

Koncert v Kyjevě, na kterém vystoupil i Kocáb, museli přerušit kvůli leteckému poplachu

Evropa

Na realistickou notu vsadil v konfliktu rovněž herec Ondřej Vetchý. Patří k tvářím sbírky Drony Nemesis. Peníze z ní putují na techniku, která má Ukrajincům pomoci v bojích. Ve sbírce s podtitulem: Vidět znamená vyhrát – chce shromáždit sto milionů korun.

Zatím se mu to více než daří. Vypadá to, že vytyčenou sumu získá do konce února. Vetchého inciativa ovšem vzbudila vedle ocenění i vlnu nenávisti. Čelí jí nejen on, ale také jeho rodina.

24. únor 2022, ruská agrese na Ukrajinu

  • 24. února 2022 napadla ruská armáda sousední Ukrajinu. Ze země vzápětí odešlo cca šest milionů lidí. Desítky tisíc civilistů zemřely, včetně stovek dětí.
  • Na frontě padlo kolem 200 tisíc vojáků, další statisíce byly zraněny. Sestavit statistiky je ovšem vzhledem k probíhající válce velmi složité. Jiná čísla uvádějí západní média, jiná Ukrajinci. Rusové kolem ztrát mlčí.
  • Ukrajinci našli dočasnou ochranu i v Česku. S tímto statusem jich u nás žije necelých 370 tisíc, nejvíce v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Asi 2/3 válečných uprchlíků tvoří ženy, z nichž je většina v produktivním věku a pracuje.
  • Ukrajinci jsou nejpočetnější národnostní menšinou v ČR. Žije jich tu kolem 600 tisíc.

Hudebníci podpoří boj Ukrajinců rovněž na Koncertě pro všechny slušný lidi. Odehraje se v pražském Foru Karlín v sobotu od 18.15 hodin a vystoupí na něm Chinaski, Pokáč, Kašpárek v rohlíku, I Love You Honey Bunny a Love'n'Joy z Ukrajiny.

Během večera budou z pódia hovořit mnozí hosté. Akci pořádá Nadační fond pro Ukrajinu (Dárek pro Putina) a jeho výtěžek se použije na nákup vojenských lékárniček IFAK a speciálních injekcí, jež dokážou zastavit krvácení.

Přijďte, zve Lambora

Stranou protiválečných snah nezůstává ani oblíbený seriálový herec Marek Lambora. Ten nedávno podpořil spolek Milion chvilek pro demokracii. Zve na jeho sobotní akci, která připomene druhé výročí ruské invaze na Ukrajinu na pražském Staroměstském náměstí. Vše začíná ve čtyři odpoledne.

„Děkujeme, že v tom Ukrajinu nenecháme,“ říká mimo jiné Lambora ve videu s tím, že dva roky se tam bojuje i „za naši svobodu“.

Čeští divadelníci proti válce

  • Světlana Alexijevičová a Daniel Majling: Konec rudého člověka. Divadlo v Dlouhé, Praha, režie Michal Vajdička premiéra 3. března 2022

Groteskní a zároveň otřesná sonda do duše ruského člověka podle knihy běloruské spisovatelky a novinářky, nositelky Nobelovy ceny S. Alexijevičové. Inscenace vznikala jako sarkastická výpověď o zrůdném myšlení pokřiveném sovětskou mocí, ale ještě před premiérou přišla ruská agrese vůči Ukrajině, tím nabyla na nečekané aktuálnosti.

  • Jurij Andruchovyč, Dušan D. Pařízek. Moskoviáda. Divadlo X10, Praha, režie Dušan D. Pařízek, premiéra 18. 12. 2022

Ukrajinský básník Otto von F. se jednoho sychravého podzimního dopoledne roku 1991 probudí s šílenou kocovinou v nejvyšším patře ubytovacího zařízení moskevského institutu – dočasného domova všesvazového výkvětu literatury. Vyprošťováky volají, a tak začne jeho fantasmagorická pouť hlavním městem rozpadajícího se impéria…

I další Čapkovo drama získalo v dnešních souvislostech nový význam. Inscenace Bílé nemoci se objevily na repertoáru českých divadel nejprve v souvislosti s pandemií covidu, ale po 24. únoru 2022 v nich nabylo na aktuálnosti téma války, proti níž bojuje doktor Galén svým lékem na celosvětovou pandemii bílé nemoci ve jménu bezejmenných obětí každého válečného konfliktu.

Čapkovo protiválečné drama, pokládané za příliš proklamativní, ožilo v souvislosti s válkou na Ukrajině v nových souvislostech. Matka, která postupně ztrácí muže i čtyři syny a jejíž názor na hrdinství je výrazem jejích ztrát, posílá posledního, nejmilovanějšího syna Tonyho sama do války proti agresorovi. Na aktuálnosti nabyla i tato inscenace, vzniklá ještě před válkou.

  • Karel Čapek: Matka. Národní divadlo Brno, režie Štěpán Pácl, premiéra 8. dubna 2022 v Divadle Reduta
  • Eurípidés, Jakub Čermák a kol.: Trójanky. Depresivní děti touží po penězích, Praha, režie Jakub Čermák, premiéra 10. září 2022 v Divadle Venuše ve Švehlovce

Inscenace vznikla ve spolupráci s ukrajinskými herečkami, které našly v Česku dočasný azyl po vypuknutí války na Ukrajině. Na půdorysu Eurípidových her Trójanky a Hekabé zobrazuje osudy žen, které přežily válku, ale přišly v ní o všechno. Inscenace byla uvedena i v Užhorodu. Inscenace je uváděna v ukrajinštině s českými titulky.

  • Na západní frontě klid/Zelené koridory. Erich Maria Remarque, Natalie Vorožbyt, Dušan D. Pařízek. Diptych 1918/2022. O vojácích a uprchlicích. Divadlo X10, Praha, režie Dušan D. Pařízek, premiéra 16. 12. 2023

Před více než sto lety došlo k novému uspořádání Evropy. Bolševická revoluce v Rusku, zavraždění symbolů německé revoluce Karla Liebknechta a Rosy Luxemburg a následný vzestup nacismu určily novou dynamiku střední Evropy, která vyústila v další světovou válku a rozdělení mocenských sfér vlivu… Je současná Evropa se svými historickými traumaty schopná vzdorovat imperiální ruské rozpínavosti, nebo je i svojí vlastní vinou dokonale politicky impotentní? A jak rozdílné je mužské a ženské prožívání válečných událostí?

  • Eurípidés, Anna Turlo, David Košťák: Trójanky. Švandovo divadlo, Praha, režie Anna Turlo, premiéra 27. května 2023

Adaptace Eurípidovy hry zaměřená přímo na válku na Ukrajině. Antické motivy se tu mísí s osudy reálných žen, jimž válka vzala domov, muže i vše, co pokládaly za samozřejmé. Inscenaci nastudovala ukrajinská režisérka Anna Turlo.

I zdánlivě čiročirá klasika může hovořit k dnešku. A o Hamletovi platí dvojnásob, že každá doba si v něm najde svou výpověď o palčivých aktuálních tématech. Inscenace Činohry Národního divadla staví proti sobě Hamleta váhajícího zabít vraha otce a Fortinbrase, který bez skrupulí odstraní každého, kdo se postaví do cesty jeho mocenským záměrům. Inscenace režijního dua SKUTR se tak nenásilnou aktualizací dosaženou na základě textu hry staví do řady aktuálních výpovědí o způsobu vlády, moci a ceně lidského života.

  • Anna Turlo: Café 1933. Městská divadla pražská, režie Anna Turlo, premiéra 24. listopadu 2023 v 3Kino Art v Pasáži U Nováků, Praha

Inscenace ukrajinské režisérky a autorky Anny Turlo odkrývá méně známou, ale otřesnou kapitolu z dějin Ukrajiny, a sice masivní hladomor, jímž se Stalin ve třicátých letech minulého století pokusil vyhladit národ, který se odmítal připojit k sovětskému společenství, ale hodlal si zachovat svou národní identitu. Paralela s dneškem je nabíledni.

  • Ivan Vyrypajev: Cherry Man. Národní divadlo, Praha, režie Kasha Jandáčková, premiéra 26. října 2023 ve Stavovském divadle

Poslední hra předního ruského dramatika Ivana Vyrypajeva byla napsána přímo pro soubor činohry pražského ND. Vyrypajev na protest proti ruské agresi na Ukrajině odešel ze své rodné země a žije a tvoří v Polsku. Jeho poslední hra se sice odehrává v USA, ale je silně inspirovaná dílem A. P. Čechova a především skrze postavu strýce Bernarda, který se pokládá za ruského sluhu, se vyrovnává s vinou Ruska za stav tohoto světa.

Inscenaci vytvořil ukrajinský student režie na pražské DAMU Kostiantyn Zhyrov motivován vypuknutím válečného konfliktu jako obraz Ukrajiny, o níž toho vlastně moc nevíme. Začíná jako seznámení se s ukrajinskými zvyky a folklórem, ale poté se zlomí do aktuálního válečného konfliktu, jehož důsledky jsou ukázány na příběhu tří mladých lidí. Inscenace už se ale nehraje, nechápu proč. Je to úžasný a působivý portrét ukrajinské identity a nezlomnosti.

Válka změnila i mě, přiznává režisér filmu o životě ve stanici metra v Charkově změněné na kryt

Zbytečná válka

Reklama

Výběr článků

Načítám