Hlavní obsah

Je třeba zohlednit válku. Ústavní soud se zastal Rusa, který měl být vydán do vlasti

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brno

Při rozhodování o vydání Rusů k trestnímu stíhání do jejich vlasti musí soudy brát zřetel i na současnou mezinárodní situaci ovlivněnou válkou na Ukrajině. Konstatoval to v úterý Ústavní soud (ÚS), když se zastal občana Ruské federace. Ten se u soudů marně bránil vydání s ohledem na to, že mu může hrozit reálné nebezpečí špatného zacházení a porušení jeho základních lidských práv.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Ústavní soud v Brně.

Článek

Městský soud v Praze v lednu a pak i odvolací vrchní soud v březnu posvětily vydání muže ke stíhání do Ruska. Tamní prokuratura jej viní z podvodu, neboť se údajně zapojil do činnosti skupiny lidí, která slibovala podvedeným výnosy z obchodování se zahraničními měnami. Muž tvrdil, že je nevinen, a poukazoval na změnu mezinárodní situace poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. Rus je stále v Česku, díky kauci je na svobodě.

Podle verdiktu senátu ÚS se soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským pražský vrchní soud chyboval, když se více nezabýval otázkou, zda lze diplomatické záruky poskytované Ruskem nadále považovat za důvěryhodné a spolehlivé a zda skutečně chrání vydávaného člověka před špatným zacházením.

„Podle ÚS ale neplatí, že by v důsledku vojenské invaze bylo bez dalšího vyloučeno vydávání osob do Ruské federace. Česká republika i Ruská federace jsou nadále smluvními stranami Evropské úmluvy o vydávání, z níž plyne oběma zemím závazek vydávat osoby pro účely trestního stíhání nebo výkonu trestu či ochranného opatření za podmínek stanovených touto úmluvou,“ konstatoval Rychetský.

Propuštěná učitelka s vadou zraku našla zastání až u Ústavního soudu

Domácí

„ÚS nepředjímá, jakým způsobem mají soudy posoudit význam zániku členství Ruské federace v Radě Evropy ani význam poskytnutých diplomatických záruk v kontextu současné situace. V dalším řízení se však bude muset vrchní soud odpovídajícím způsobem vypořádat s následky vojenské invaze z hlediska rizika možného porušení základního práva stěžovatele nebýt mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu,“ dodal Rychetský.

Rusko bylo vyloučeno z Rady Evropy v polovině loňského března. Jak ÚS upozornil, pro posuzovaný případ to mimo jiné znamenalo, že muž by se už nemohl obrátit na Evropský soud pro lidská práva proti případnému zásahu orgánu Ruské federace do jeho základních práv a svobod.

Česko zaplatí Rusovi za dva roky ve vazbě 300 tisíc

Domácí

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám