Článek
Kauza darované miliardy korun v bitcoinech od muže odsouzeného za provoz tržiště v temné části internetu, tzv. darknetu, kde se mimo jiné obchodovalo i s drogami, stála místo ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), k tomu otřásla i celou vládou.
Nyní pro Novinky prolomil mlčení důležitý účastník celé akce, který byl u případu od chvíle, kdy se Jiřikovský začal domáhat zabavené elektroniky. Brněnský advokát Kárim Titz mu pomohl vyhrát soudní bitvu a vedl i komunikaci s ministerstvem spravedlnosti o neobvyklém daru.
„Klient se na mě obrátil na jaře roku 2022 v souvislosti s řízením u Krajského soudu v Brně. Předtím jsem ho neznal a neznal jsem ani jeho kauzu. V případu se rozhodovalo o tom, zda mu budou, laicky řečeno, zabaveny další věci, zejména elektronika,“ popsal reportérovi Novinek Titz.
„Ze soudního spisu nevyplynulo, že by na zařízeních měly být nějaké výnosy z trestné činnosti. Naopak, klient už v roce 2013 měl 1172 bitcoinů, které nijak nesouvisely s trestnou činností, jak ostatně stojí ve znaleckém posudku,“ uvedl Titz.
Podle odsuzujícího verdiktu totiž soud Jiřikovského uznal vinným z toho, že jako provizi za obchodování s drogami na jeho tržišti získal 680 bitcoinů a dalších 840 bitcoinů odcizil klientům tržiště. Státní zastupitelství tvrdilo, že muž získal i advokátem zmíněných 1172 bitcoinů z trestné činnosti, podle soudu se ale nepodařilo tyto peníze spojit s nelegální činností.
Soudy Jiřikovskému zabavily 0,5 bitcoinu, k tomu ale přišel i o peníze, nemovitosti nebo auta. Když žádal soudy o vrácení elektroniky, panovalo podezření, že by na zařízeních mohly být ukryté další prostředky z nelegální činnosti. Proto původně soudy chtěly data na zařízeních smazat a muž se jich domohl až po zásahu Nejvyššího soudu.
Soud s programátorem, který vytvořil drogovou tržnici.
Policisté Jiřikovského prověřovali v době, kdy byl ještě ve vězení. „Já jsem žádal policii o nahlédnutí do spisů, ale nebylo mi to umožněno. Navrhl jsem spisy jako důkazy i u soudu, ale ten si spisy nevyžádal. Můžu se jen domnívat, že ve spisech byly informace o možných legálních příjmech klienta v kryptoměnách,“ pokrčil rameny Titz s tím, že prověřování bylo nejspíš odloženo, rozhodně ale neskončilo obviněním.
Motivací byly daně
První kontakt s ministerstvem spravedlnosti nastal po rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle něhož neměla být data ze zabavené elektroniky paušálně smazána. „Informoval jsem ministerstvo, že tam může být nějaká virtuální měna a co by se mohlo dít, pokud by klientovi byla elektronika navrácena,“ popsal Titz.
Motivace k takovému jednání, a potažmo budoucímu daru, byla podle advokáta taková, že v případě směny bitcoinů za běžnou měnu by muselo dojít ke zdanění částky, čímž by se o případ začal zajímat Finanční úřad nebo Finančně analytický úřad.
„Chtěli jsme to proto deklarovat dopředu, že to klient chce provést transparentně a legální cestou. Dar, který byl na dobročinné účely, například na oběti trestných činů, by pak mohl být částečně odečten z daňového základu,“ vysvětlil advokát. Jak ale jedním dechem dodal, při domlouvání daru se motivace vůbec neřešila.
V tom je ve shodě i s Blažkem, který uvádí, že motivaci Jiřikovského neřešil. Domníval se prý, že u bývalého zločince došlo k hnutí mysli a dar ministerstvu byl výrazem pokání.
Úřady měly stejné informace jako advokát
Jak Titz zdůraznil, v připravované smlouvě navrhoval, aby o chystané transakci bylo informováno ministerstvo financí, Finančně analytický útvar, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových i Nejvyšší státní zastupitelství.
„Tyto složky státu měly takové informace, jako jsem měl k dispozici já. Nevím, jestli si udělaly nějaké analýzy, ale informace měly a já jsem víc udělat nemohl,“ konstatoval Titz.
Jiřikovskému nakonec soud vydal zabavenou elektroniku, proti čemuž nepodalo stížnost státní zastupitelství. Podle dohody s ministerstvem spravedlnosti se pak mělo ověřit za účasti soudního znalce a notáře, zda a kolik bitcoinů v peněžence je.
„Byla tam jedna peněženka a klient nevěděl, kolik v ní bude bitcoinů,“ tvrdí Titz. „Bylo ale dohodnuto, že převede 30 procent na stát. Nebylo jisté, jestli se data po deseti letech načtou, trvalo to skutečně oněch 30 hodin a zjistilo se, že na peněžence je 1561 bitcoinů. To je pro mě jediný relevantní údaj,“ dodal.
„Pokud se dnes spekuluje, kolik kde bylo miliard, tak za mě to není pravda. Co já jsem mohl jako laik vnímat, bylo opravdu to, že ověřeno bylo těch 1561 bitcoinů a tyto klient v souladu se smlouvou zpřístupnil,“ řekl Titz.
Existují přitom informace, podle kterých ještě před tímto otevřením odešla z peněženky jiná dvojice plateb a měla tam být podstatně větší částka (viz infobox na konci článku).
Jen sebevrah by upozorňoval na špinavé peníze
Třetina z této sumy, což činilo v přepočtu miliardu korun, pak odešla na účet státu. „Tím to pro mě jako pro advokáta skončilo. Mediální kampaň tomu ale dává teď úplně jiný rozměr. Klient by musel být naivní a mít snad sebevražedné sklony, kdyby takto veřejně prezentoval prostředky, které by měly pocházet z trestné činnosti,“ připomněl Titz.