Hlavní obsah

Miliardový dar pro ministerstvo? Před zavřením darknetu zmizelo minimálně 90 miliard

Brno

Příběh černého internetového tržiště Sheepmarket připomněla po letech kauza darovaných bitcoinů za miliardu korun pro ministerstvo spravedlnosti. Pojí se s nimi totiž stejná osoba, obchodník s drogami Tomáš Jiřikovský. V roce 2013 před koncem tržiště mělo zmizet ze Sheepmarketu 40 tisíc bitcoinů, jejichž dnešní hodnota by byla 90 miliard korun.

Foto: Petr Horník, Novinky

Mimořádná schůze svolaná k vysvětlení kauzy ministra spravedlnosti Pavla Blažka k přijetí bitcoinů. Na snímku Pavel Blažek

Článek

Za tržištěm stál český programátor Tomáš Jiřikovský, kterého soudy potrestaly za obchod s drogami a zpronevěru na devět let do vězení. Právě on daroval ministerstvu spravedlnosti miliardu korun v bitcionech. Přijetí takového daru stálo funkci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).

Když Jiřikovský počátkem prosince 2013 svůj Sheepmarket, tedy Ovčí trh, vypnul, psala o tom média z celého světa. Několik dní před vypnutím totiž hackeři ukradli část bitcoinů, a jak vyšlo najevo u soudu, dalších prostředků se zmocnil i sám Jiřikovský.

Z drogového tržiště dárce miliardy pro ministerstvo měly před jeho koncem zmizet bitcoiny za 90 miliard.

Hra velkých peněz

Jak ale plyne ze zpráv z roku 2013, týden před uzavřením tržiště začaly mizet další prostředky. Například Forbes informoval o tom, že takto zmizelo 39 900 bitcoinů. Server The Guardian psal tehdy dokonce o zmizení 100 tisíc bitcoinů.

Ověřit přesné množství odcizených bitcoinů dnes už nikdo se 100% jistotou nedokáže. Jasné ale je, že šlo o obrovskou sumu peněz – i kdybychom vycházeli z těch nejstřízlivějších odhadů. V dnešních cenách by měl balík 39 900 bitcoinů hodnotu přes 90 miliard korun.

Pohyb prostředků dokumentovali kryptoměnoví nadšenci na komunikační platformě Reddit, a to díky blockchainu. Ten slouží v podstatě jako veřejná účetní kniha jednotlivých transakcí.

V čí kapse bitcoiny skončily, není jasné. Sám Jiřikovský tvrdil, že velkou část bitcoinů ukradli hackeři, a proto se rozhodl tržiště v roce 2013 vypnout. Později se však ukázalo, že o zbytek bitcoinů připravil uživatele přímo Jiřikovský. Za to nakonec skončil – navzdory vlastním protestům a odmítání viny – ve vězení.

Příběh odcizených bitcoinů se opět rozvířil poté, co minulý týden vyšlo najevo, že Jiřikovský dal bitcoiny v hodnotě miliardy korun ministerstvu spravedlnosti.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Tomáš Jiřikovský na archivním snímku z roku 2018 u soudu

Blažkův pád

Jiřikovský se po propuštění z vězení totiž začal u soudu domáhat vrácení zabavené techniky. Nešlo mu o několik let staré počítače, Xbox či iPod, které dnes nemají příliš valnou hodnotu – hlavním předmětem, o který šlo, byla virtuální peněženka obsahující více než 1560 bitcoinů (tři miliardy korun).

Jiřikovského advokát Kárim Titz se pak obrátil na Blažka, s nímž se podle Deníku N dlouho zná, s nabídkou darování 30 procent bitcoinů z peněženky ministerstvu. Peněženka byla následně otevřena za přítomnosti notáře a Blažkova ekonomického náměstka Radomíra Daňhela.

I když za spojení s Nucleus marketem Jiřikovský vůbec ve vězení nebyl, vypadá to skoro, jako kdyby si koupil odpustek. Pro vyučeného zámečníka to ale byla zároveň evidentně i výhodná investice – státu sice dal v bitcoinech miliardu, další dvě mu ale zůstaly.

Jen spekulovat můžeme o tom, zda by se k penězům dostal, kdyby takto vysoký odpustek nezaplatil. Jisté je ale to, že stát by nezískal bez dohody s Jiřikovským ze zabavené kryptopeněženky ani korunu – bez unikátního přístupového hesla, které má každý majitel virtuální peněženky, by se totiž k bitcoinům nikdo nikdy nedostal.

Blažek si za učiněné kroky posypal hlavu popelem a podal demisi.

Jak funguje darknet

Darknet původně vznikl s ušlechtilou myšlenkou, mělo jít o prostor na internetu bez regulací a státního dohledu. Nejprve tedy sloužil především jako anonymní digitální prostor v zemích, kde panuje na sítích tvrdá cenzura, a k těmto účelům slouží i nyní.

Postupně však darknet začal přitahovat zločince, kteří pod rouškou anonymity mohli prodávat prakticky jakékoli zboží bez omezení – na internetovém černém trhu tak není problém sehnat drogy, zbraně, léky, padělané dokumenty, škodlivý software či odcizené osobní údaje běžných uživatelů.

K darknetu se lidé mohou připojit prostřednictvím speciálních internetových prohlížečů, jež jsou schopny pracovat přes šifrované sítě a nabízejí konfiguraci komunikačních protokolů a portů.

Jako platidlo zde slouží virtuální mince, nejčastěji bitcoiny, ethereum či monero, díky kterým jsou kupující a prodávající prakticky nevystopovatelní. Ochránci zákona tedy mají jen velmi omezené možnosti, jak obchodování na černém internetovém trhu zarazit.

Výběr článků

Načítám