Hlavní obsah

Miliardový dar pro ministerstvo? Před zavřením darknetu zmizelo minimálně 90 miliard

3:29
3:29

Poslechněte si tento článek

Brno

Příběh černého internetového tržiště Sheepmarket připomněla po letech kauza darovaných bitcoinů za miliardu korun pro ministerstvo spravedlnosti. Pojí se s nimi totiž stejná osoba, obchodník s drogami Tomáš Jiřikovský. V roce 2013 před koncem tržiště mělo zmizet ze Sheepmarketu 40 tisíc bitcoinů, jejichž dnešní hodnota by byla 90 miliard korun.

Foto: Petr Horník, Novinky

Mimořádná schůze svolaná k vysvětlení kauzy ministra spravedlnosti Pavla Blažka k přijetí bitcoinů. Na snímku Pavel Blažek

Článek

Za tržištěm stál český programátor Tomáš Jiřikovský, kterého soudy potrestaly za obchod s drogami a zpronevěru na devět let do vězení. Právě on daroval ministerstvu spravedlnosti miliardu korun v bitcionech. Přijetí takového daru stálo funkci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).

Když Jiřikovský počátkem prosince 2013 svůj Sheepmarket, tedy Ovčí trh, vypnul, psala o tom média z celého světa. Několik dní před vypnutím totiž hackeři ukradli část bitcoinů, a jak vyšlo najevo u soudu, dalších prostředků se zmocnil i sám Jiřikovský.

Z drogového tržiště dárce miliardy pro ministerstvo měly před jeho koncem zmizet bitcoiny za 90 miliard.

Hra velkých peněz

Jak ale plyne ze zpráv z roku 2013, týden před uzavřením tržiště začaly mizet další prostředky. Například Forbes informoval o tom, že takto zmizelo 39 900 bitcoinů. Server The Guardian psal tehdy dokonce o zmizení 100 tisíc bitcoinů.

Ověřit přesné množství odcizených bitcoinů dnes už nikdo se 100% jistotou nedokáže. Jasné ale je, že šlo o obrovskou sumu peněz – i kdybychom vycházeli z těch nejstřízlivějších odhadů. V dnešních cenách by měl balík 39 900 bitcoinů hodnotu přes 90 miliard korun.

Pohyb prostředků dokumentovali kryptoměnoví nadšenci na komunikační platformě Reddit, a to díky blockchainu. Ten slouží v podstatě jako veřejná účetní kniha jednotlivých transakcí.

V čí kapse bitcoiny skončily, není jasné. Sám Jiřikovský tvrdil, že velkou část bitcoinů ukradli hackeři, a proto se rozhodl tržiště v roce 2013 vypnout. Později se však ukázalo, že o zbytek bitcoinů připravil uživatele přímo Jiřikovský. Za to nakonec skončil – navzdory vlastním protestům a odmítání viny – ve vězení.

Příběh odcizených bitcoinů se opět rozvířil poté, co minulý týden vyšlo najevo, že Jiřikovský dal bitcoiny v hodnotě miliardy korun ministerstvu spravedlnosti.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Tomáš Jiřikovský na archivním snímku z roku 2018 u soudu

Blažkův pád

Jiřikovský se po propuštění z vězení totiž začal u soudu domáhat vrácení zabavené techniky. Nešlo mu o několik let staré počítače, Xbox či iPod, které dnes nemají příliš valnou hodnotu – hlavním předmětem, o který šlo, byla virtuální peněženka obsahující více než 1560 bitcoinů (tři miliardy korun).

Jiřikovského advokát Kárim Titz se pak obrátil na Blažka, s nímž se podle Deníku N dlouho zná, s nabídkou darování 30 procent bitcoinů z peněženky ministerstvu. Peněženka byla následně otevřena za přítomnosti notáře a Blažkova ekonomického náměstka Radomíra Daňhela.

I když za spojení s Nucleus marketem Jiřikovský vůbec ve vězení nebyl, vypadá to skoro, jako kdyby si koupil odpustek. Pro vyučeného zámečníka to ale byla zároveň evidentně i výhodná investice – státu sice dal v bitcoinech miliardu, další dvě mu ale zůstaly.

Jen spekulovat můžeme o tom, zda by se k penězům dostal, kdyby takto vysoký odpustek nezaplatil. Jisté je ale to, že stát by nezískal bez dohody s Jiřikovským ze zabavené kryptopeněženky ani korunu – bez unikátního přístupového hesla, které má každý majitel virtuální peněženky, by se totiž k bitcoinům nikdo nikdy nedostal.

Blažek si za učiněné kroky posypal hlavu popelem a podal demisi.

Jak funguje darknet

Darknet původně vznikl s ušlechtilou myšlenkou, mělo jít o prostor na internetu bez regulací a státního dohledu. Nejprve tedy sloužil především jako anonymní digitální prostor v zemích, kde panuje na sítích tvrdá cenzura, a k těmto účelům slouží i nyní.

Postupně však darknet začal přitahovat zločince, kteří pod rouškou anonymity mohli prodávat prakticky jakékoli zboží bez omezení – na internetovém černém trhu tak není problém sehnat drogy, zbraně, léky, padělané dokumenty, škodlivý software či odcizené osobní údaje běžných uživatelů.

K darknetu se lidé mohou připojit prostřednictvím speciálních internetových prohlížečů, jež jsou schopny pracovat přes šifrované sítě a nabízejí konfiguraci komunikačních protokolů a portů.

Jako platidlo zde slouží virtuální mince, nejčastěji bitcoiny, ethereum či monero, díky kterým jsou kupující a prodávající prakticky nevystopovatelní. Ochránci zákona tedy mají jen velmi omezené možnosti, jak obchodování na černém internetovém trhu zarazit.

Výběr článků

Načítám