Článek
Soudkyně brněnského krajského soudu Dagmar Bordovská původně rozhodla tak, že policie má smazat veškerá data v zabavených přístrojích. Jenže Jiřikovský dotáhl spor až k Nejvyššímu soudu a uspěl.
„Rozhodnutí kolegů z Nejvyššího soudu bylo správné a rozhodně ho neprovázely jakékoliv tlaky, to mohu stoprocentně vyloučit. Jednalo se o naprosto běžný případ, jakých Nejvyšší soud řeší mnoho, bez ohledu na to, kdo si stěžuje a jaký zabavený majetek chce zpět,“ napsal Novinkám Angyalossy.
„Vytkli jsme soudům nižších stupňů, že rozhodly předčasně a paušálně, neboť náležitě neobjasnily, kdo je vlastníkem zajištěných věcí, zda tyto věci sloužily jako nástroj trestné činnosti či jsou výnosem z ní, jakož i například to, zda počítač obsahuje vůbec nějaká data. Z toho důvodu nám nezbylo než rozhodnutí zrušit, aby se jím soud prvního stupně znovu zabýval a rozhodl po doplnění dokazování a řádném vyhodnocení všech okolností,“ dodal předseda Nejvyššího soudu.
Darknet a bitcoiny
Sama soudkyně Bordovská, která Jiřikovského odsoudila a později rozhodovala i o osudu elektroniky, Novinkám řekla, že si na případ dobře pamatuje. „Byl to první případ, kde se jednalo o věci jako darknet (sítě nepřístupné přes běžné internetové prohlížeče - pozn. red.) a platby v bitcoinech,“ zavzpomínala na verdikt z roku 2017.
Po zásahu Nejvyššího soudu ve sporu o elektroniku Bordovská připomněla, že nikdo nevěděl, co vlastně na různých nosičích je. Nerozhodovalo se tedy konkrétně o tom, zda se mají muži, který byl už tou dobou venku na podmíněné propuštění, vydat bitcoinové peněženky. Šlo obecně o to, zda v elektronice mohou zůstat nějaká hesla či přístupové kódy.
Mimo to soud Jiřikovskému také zabral rodinný dům, pozemky a zpeněžil zabavená auta.
Smazáním by přišel o digitální život
Jiřikovský se u Nejvyššího soudu bránil proti smazání dat tím, že byl přišel o svůj digitální život od roku 1998, což by prý byl další, zákonem neurčený postih. Zdůraznil, že svůj trest si již odpykal, a pokud by o data přišel, byl by trestán za investování do kryptoměn, což ovšem není trestné a ani to podle jeho dovolání nijak nesouviselo s jeho odsouzením.
Jeho argumentům navíc částečně přitakalo i Nejvyšší státní zastupitelství s tím, že soudy při rozhodnutí o smazání dat sice hovořily o riziku možného odčerpání výnosů z trestné činnosti, ovšem existence takových výnosů nebyla podpořena důkazy.
Nejvyšší soud pak rozhodl, aby brněnský krajský soud elektroniku roztřídil a posoudil, u které je možné její vrácení a která bude vymazána. Soud po znaleckém zkoumání nařídil část dat smazat, zatímco jinou část včetně té obsahující kryptoměny dostal muž zpět.
Poté daroval státu miliardu v bitcoinech za nejasných okolností. Ty jsou dnes předmětem sporů vedoucích až k odvolání ministra spravedlnosti Blažka, jenž u transakce figuroval.
