Článek
ČBA také odhadla, že vládní dluh stoupne v roce 2021 na 42,2 procenta HDP z loňských 30,8 procenta. Obtížné podle ní bude dodržet plánovaný deficit, který prozatím vláda na návrh ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) schválila ve výši 320 miliard Kč.
„Rozpočtový schodek v roce 2021 může být hlubší, protože návrh nejenže nezapočítává daňové škrty, ale je i postaven na předpokladu téměř čtyřprocentního růstu ekonomiky v roce 2021,“ komentoval to ekonom J Banky Petr Sklenář.
Finance si počkají
Svou prognózu mělo v listopadu představit také ministerstvo financí. Jeho šéfka Schillerová však oznámila, že ji vzhledem k velké nejistotě dalšího vývoje ekonomiky dělat nebude, další plánuje vydat až v lednu.
To ostře kritizoval bývalý viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl, považuje to za nezodpovědné. Ministerstvo podle něj „v bouři vypnulo kompas“. ČNB svou prognózu začátkem listopadu zveřejní.
Česká ekonomika ve čtvrtletí zmírnila propad
Také předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody a rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová označila počínání resortu financí za skandální. „Jsme uprostřed krize a každá firma v krizi má predikce. I když to prostředí je velmi nejisté, tak se je snaží nějakým způsobem zpřesňovat. Rozpočet je cár papíru, když nevíme, jaké budou příjmy,“ prohlásila Nerudová v ČT.
S dalším rozvolněním pravidel pak přišel ve Sněmovně předseda vlády Babiš, když navrhl, aby vláda nemusela např. zpracovávat na jaře rozpočtovou strategii na další roky. Tzv. strukturální deficit, tedy deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, pro rok 2021 má odhadnout resort financí až v létě a bude z něj vycházet při stanovení pravidel pro další roky.
Špicar: Ekonomika spadne o více než 10 procent
Vláda přitom již letos uvolnění rozpočtových pravidel prosadila. Poslanec pirátů Mikuláš Ferjenčík v úterý ve Sněmovně prohlásil, že premiér chce vypnout zákon o rozpočtové odpovědnosti.