Česká ekonomika ve čtvrtletí zmírnila propad

„Meziroční vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnil významný pokles domácí poptávky, a to jak investic, tak spotřeby domácností. Oživení zahraniční poptávky po českém zboží nedokázalo vykompenzovat pokles vývozu služeb,“ uvedl k aktuálním údajům ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

K růstu mezi čtvrtletími došlo především v důsledku nízké srovnávací základny. Ve druhém čtvrtletí totiž česká ekonomika zaznamenala největší propad od vzniku Česka v roce 1993 – HDP poklesl o 10,9 procenta.

Na druhé čtvrtletí totiž připadla jarní uzávěra ekonomiky v rámci opatření proti šíření nemoci covid-19.

Meziroční propad ve třetím čtvrtletí byl podle hlavního ekonoma skupiny Natland Petra Bartoně nerovnoměrně rozložený mezi jednotlivými regiony České republiky.

„Více než ostatní čtvrtletí je ovlivněno příjmy z turistického ruchu. Ten v Praze zmizel kvůli absenci cizinců,” připomněl Bartoň. Naopak ostatním regionům podle něj mohla pomoci tuzemská turistika.

Ačkoliv se ekonomika ve třetím čtvrtletí mohla nadechnout, na podzim se výrazně zhoršila epidemiologická situace a vláda přikročila k dalším omezením.

„Nad očekávání příznivý růst tuzemské ekonomiky ve třetím čtvrtletí je z dnešního pohledu méně podstatný, jelikož další vývoj narušila druhá vlna pandemie,” konstatoval hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

„V důsledku obnovených restrikcí tuzemská ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku opět mezičtvrtletně poklesne. Intenzita propadu bude záviset na délce a plošnosti ekonomických restrikcí,” doplnil ekonom.

Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém podzimním výhledu očekává pokles českého HDP za celý rok o 6,5 procenta. Zároveň zhoršil prognózu pro příští rok – česká ekonomika podle MMF v roce 2021 poroste jen o 5,1 procenta.

„Podzimní lockdown silně negativně ovlivní HDP v příštím roce. Na úroveň před pandemií se tuzemský HDP zřejmě vrátí až v roce 2023,” domnívá se hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.