Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Už jen poslední krok

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Po včerejší závěrečné televizní debatě prezidentských kandidátů na Nově jsem pocítil únavu. Bylo to kvůli obklopení hlavním tématem letošního ledna: kdo se stane novým českým prezidentem. Když období mezi prvním a druhým kolem voleb dokázalo poznamenat i mě, zřejmě také zapůsobilo na lidi, kteří se sledováním politiky neživí.

Foto: Milan Malíček, Právo

Alexandr Mitrofanov

Článek

Kdyby tomu tak skutečně bylo, nedivil bych se vyčerpanosti voličů. Mám především na mysli ty, kteří chtějí dát hlas Petru Pavlovi. Moje úvaha je jednoduchá. Jestliže je člověku bližší normálnost v životě, kterou prokázal Pavel, o to víc ho musí vyvádět z míry Babišova náklonnost ke lžím, hulvátství, primitivismu, nevychovanosti a sláma, která mu čouhá z bot pokaždé, když otevře ústa.

Umím si představit – a dokonce to nacházím na dně vlastního vědomí! – pocit, že konečně je všechno pryč, Babiš už na televizní obrazovku nevyleze, a že lidi přece nejsou až tak pitomí, aby nasbíral tolik hlasů, že by se mohl stát prezidentem.

A přesně tohle je okamžik, kdy je nutné zapnout rozum a pocity někde zaparkovat. Myšlenka dvou světů, kterou razil po dobu kampaně Pavlův štáb a sám kandidát, odpovídá realitě. Babišovy řeči, že nejsou žádné světy, ale jen jedna společnost, jsou na stejné úrovni jako stále dokola oživované legendy o tom, že Slovani jsou bratři.

Nakolik je tento mýtus životaschopný, se můžeme už téměř rok denně přesvědčovat na Ukrajině, kde jedni Slovani bez mrknutí oka zabíjejí tisíce jiných Slovanů, kteří jsou k nim navíc historicky nejblíže. Je zákonité, že právě s Ruskem byly spojeny lži, které měly pomoct Babišovi, a sice že Pavel umřel nebo je v umělém spánku.

Existují-li dva světy, jsou také osídleny obyvatelstvem. To dnes není zdaleka jen český jev. Boj mezi dvěma světy běží napříč zeměkoulí, od Spojených států amerických po Maďarsko či Polsko. Jen v Rusku momentálně slaví vítězství ten druhý svět, který se utápí v násilí, lžích a vyzdvihování lokajů, jejichž hlavní schopností je virtuózní lízání vůdcova zadku.

Když to promítnete na naše poměry v den druhého kola prezidentských voleb, není třeba dodatečně vysvětlovat, kdo je tady v roli vůdce s dokonale vylízaným zadkem, o který se pere s pohnutím celé hnutí. Není nutné ani vykládat, kdo je naopak kandidátem normálních lidí bez tlupy patolízalů.

Zbývá už jen poslední krok. Babišova jediná naděje je, že ho vypustíte. Je to ale jednoduché. Dojít do volební místnosti, hodit lístek do urny, a když se dílo podaří, s úsměvem podat ruku lidem jako jste vy.

Falešná zpráva o Pavlově úmrtí je profesionální dezinformací

Prezidentské volby

Reklama

Výběr článků

Načítám