Článek
Jde pouze o to, jestli svým novým přáním, usednout na Pražském hradě, nezačíná Babiš připomínat stařenu z pohádky o rybáři a rybce. Co mám na mysli?
Barack Obama se ucházel o úřad prezidenta USA jako občan této země, nikoli jako Afroameričan. Byl úspěšný, protože jeho kandidatura měla pevný základ. V zemi totiž žije velké množství Afroameričanů a on byl jejich – teď pomiňme, že nejen jejich – zástupcem.
Babiš jako občan ČR má plné právo ucházet se o pobyt na Pražském hradě a v Lánech. Má ale za sebou stejně významnou společenskou skupinu jako Obama? Jinými slovy, hraje v české společnosti klíčovou roli komunita Slováků, kteří získali české občanství? Žádné údaje o tom nesvědčí.
Zároveň je namístě otázka: proč vůbec zmiňuji tuto specifickou skupinu, copak nemůže být Babiš zástupcem a vyslancem české části populace? Mohl by, kdyby se česky naučil alespoň obstojně a neumísťoval Cheb do Královéhradeckého kraje. Jelikož česky neumí a o Česku toho patrně mnoho neví, působí trapně. Což ale neznamená, že se nenajde dost voličů, kterým je jedno, kdo za ně bude mluvit, jen aby vyjádřil jejich naštvanost na úspěšnější spoluobčany.
Nechávám záměrně stranou všechny průšvihy, v jejichž obláčku pluje Babiš jako žena, která se polévá voňavkou a smrad ji předchází. Prezident reprezentuje zemi a jeho manželka musí být taková, aby této úloze rovněž dostála. Monika Babišová nyní dobrovolně poskytla televizní rozhovor, což je příležitost pro voliče k posouzení, zdali této roli odpovídá.
Kdo chce zhlédnout celý záznam, bude bohatší o zážitek jako ze Švejkova povídání, kterak holka z Litoměřic chtěla bejt paní v paláci. Já budu jen citovat v původním znění: „Spousta prezidentů a premiérů za mnou chodila a říkala, jak Andrej je chytrý a jak má skvělý názory a že Česká republika může bejt ráda, že ho má… A vlastně to byl pro mě takovej impulz, že je dobrý, dyby to zkusil. A že by do toho měl jít, protože jako politik je vopravdu skvělej.“ Čau lidi!
Zkrátka a dobře, kdyby se měla ustavit jednotka trapnosti, byl by to 1 babiš.