Článek
Lidé, kteří zaplnili náměstí, měli – jako vždy na podobných shromážděních – povznášející pocit sounáležitosti. A možná i uvěřili, že je Andrej Babiš bedlivě sleduje a je z nich pěkně nervózní.
To ale sotva. Když byl Babiš v politice nováčkem, možná se nechal vyvést z míry veřejnými projevy nesouhlasu s ním a s jeho politikou. Jenže ani obří protesty na Letné nezměnily chod dějin, který ho opět usadil na premiérskou židli, tentokrát s mnohem katastrofálnějšími následky pro Českou republiku.
Ostatně mnohem zkušenější a protřelejší Babišův spojenec, Miloš Zeman, mu mohl poradit, aby se na zaplněná náměstí jednoduše vykašlal, protože ta o ničem nerozhodují. Zeman to dobře ví už od televizní krize, kdy ani plný Václavák jeho postavením neotřásl.
Co tedy rozhoduje a čeho se autoritáři jako Zeman a Babiš doopravdy obávají? Často slyším od lidí, že nakonec bude mít definitivní vliv poměr sil v celé společnosti. Jinými slovy když chce Babiše jen na třicet procent občanů, tak nemá žádnou většinu a nemůže legitimně vládnout. To je ovšem zásadní omyl.
Rozhoduje pouze to, kolik volebních hlasů získá ten který kandidát nebo ta či ona politická strana. Právě proto vyzýval Milion chvilek k účasti ve volbách senátorů a místních zastupitelů. Přítomnost na jakkoli početných demonstracích kromě pocitu spokojenosti samotných účastníků nepřináší nic, co by mohlo ovlivnit politické soutěžení a v konečném důsledku ani život lidí, kteří přišli protestovat proti návratu normalizačních dob, jak je tomu v případě Babiše a jeho party.
Aniž bych chtěl snižovat důležitost místních zastupitelstev, chci zdůraznit zvláštní význam voleb do části Senátu. Česká republika je v situaci, kdy většinové osazenstvo Poslanecké sněmovny a vláda, která byla vytvořena na základě sněmovních voleb, usilovně a důsledně pracuje ve dvou směrech.
Prvním je rozklad české ekonomiky cestou jejího enormního zadlužení. Účelem je kupování hlasů občanů, kteří jsou nakloněni demagogii a řídí se čirým sobectvím. Druhým směrem je podrývání obranyschopnosti českého státu, což je objektivně v zájmu ruského agresora a v souladu s jeho plány rekonstrukce postsovětského prostoru až k západní hranici ČR.
Proti této činnosti stojí pouze prezident a Senát. Jestliže přibude senátorů vládní koalice, ještě více se zvýší nebezpečí krachu České republiky.
Neplatí Já nic, já volič. Volič rozhodne.