Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Kdo vydělává na strachu z drahých energií? – Oleksij Hončarenko

21. 1. 2023, 18:45

Je ironií osudu, že v demokratickém světě jsou země, které jsou nejméně náchylné k nějakému problému, často první, kdo o něm otevřeně promluví.

Foto: Oleksij Hončarenko

Poslanec ukrajinského parlamentu Oleksij Hončarenko

Článek

Zvolení zástupci umí upřímně zhodnotit vážnou situaci, pokud je řešení na dosah. V takové situaci je to pro ně bezpečné. Pokud ale krize příležitost k hrdinství neposkytuje, je snazší svalovat vinu na všechny okolo.

Ti, kdo loni na podzim navštívili Varšavu, možná vycítili tu všudypřítomnou burcující národní sílu polského vlastenectví. Kavárny hučí ukrajinskými hlasy, zatímco město připravuje své služby – školy, ubytovny a přebytečné pokoje – na zimu se čtvrt milionem nových hostů. Světlé empírové ulice a nádraží praskající ve švech opanovaly billboardy Polského elektrárenského svazu, ze kterých se na lidi mračí tvář Vladimira Putina. Grafika kampaně lidem připomíná odvážnější výroky z odvážnějších časů a lakonicky podtrhuje změnu, kterou Evropa nyní zažívá.

Oleksij Hončarenko

  • Poslanec ukrajinského parlamentu, členem parlamentní frakce opoziční strany Evropská solidarita exprezidenta Petra Porošenka. Zastupuje volební obvod Podilsku, města v Oděské oblasti. Člen ukrajinské delegace do Parlamentního shromáždění Rady Evropy.
  • Vystudoval lékařskou univerzitu v Oděse a následně i Finanční univerzitu při vládě Ruské federace v Moskvě.
  • V březnu 2015 byl zatčen ruskou policií během pochodu na památku Borise Němcova. Podle svých slov byl ve vazbě bit a byla mu odepřena lékařská a právní pomoc. Druhý den byl z vězení propuštěn.
  • Založil na Ukrajině síť vzdělávacích a kulturních center. Jejich hlavním cílem je umožnit obyvatelům malých ukrajinských měst se bezplatně učit cizí jazyky a zdokonalovat se v dalších oblastech vědy, umění a poskytovat možnosti společenských aktivit.
  • Od roku 2018 je na sankčním seznamu Ruské federace.

Slogany varují občany, že se Kreml snaží podkopat podporu pro Ukrajince tím, že nechá Západ umrznout vysokými cenami energií. Je to drsná a chmurná připomínka toho, že pro velkou část Evropy nyní svoboda vašich bližních závisí na ceně, kterou jste ochotni zaplatit za vytápění. Billboardy však k pochybnostem průměrného Poláka (který si je dokonale vědom toho, kdo je tady nepřítel) tolik nepromlouvají. Protože ceny energií v Polsku vůbec nerostou.

To je něco, co se ve vládním PR nevidí často: jindy neřízená střela se drží zpátky. Polsko si zaslouží potlesk za dobře odvedenou práci. Je nezbytné, aby i ostatní vlády podobně informovaly své občany o Putinově strategii využívat ruskou energii jako zbraň hybridní války. Rusko chce v Evropě vyvolat chaos a zoufale si přeje, aby Evropané vyšli do ulic s nemravnými požadavky, jako je přerušení veškeré vojenské, finanční a politické pomoci Ukrajině výměnou za sice levný, ale nespolehlivý a krvavý ruský plyn.

Po 24. únoru 2022 se z letadla stal poměrně riskantní dopravní prostředek. Nejbližší funkční letiště od mého domu v Oděse se nyní nachází za hranicemi v Moldavsku. Železnice, které nás spojují s Polskem a Západem, se tak staly životně důležitými linkami nejen pro nákladní dopravu a uprchlíky, ale i pro další formy solidarity – z nichž u srdce nejvíce zahřejí ty nekonečné ukrajinské vlajky a další symboly přátelství, které zdobí všechny stanice podél trati od Lublinského až po Varšavské hlavní nádraží. Ať už cestujete na Východ, nebo na Západ, každý Ukrajinec vidí, že svět na jeho vlast nezapomněl.

Polsko se vůči ruskému vydírání ukázalo jako odolné. Když Gazprom požadoval, aby evropské země začaly od května platit za plyn v rublech, Polsko to odmítlo a přerušilo s Gazpromem vztahy. Přesto se polské vládě podařilo udržet ceny energií na zlomku úrovně, kterou musí tuto zimu snášet Němci, Britové a Italové.

Aby toho dosáhla, učinila velmi nepopulární politická rozhodnutí. Předvídání hrozby ze strany Ruska je už dlouho jádrem polské energetické politiky, která se se vší vervou snažila vyhnout závislosti na ruském plynu. Diverzifikace dovozu, investice do infrastruktury LNG a obnovitelných zdrojů energie se Varšavě nyní vyplácí. Existuje riziko, že širší EU – stále silně závislá na ruském plynu – nebude schopna jít v polských šlépějích a bude v pokušení přistoupit s Ruskem na kompromis, aniž by si z Varšavy vzala ponaučení.

Neschopnost dbát těchto varování však není omluvou pro zradu těch, kteří ono varování již vyslechli. Standard, podle něhož musíme všichni čelit Rusku, byl nastaven těmi národy, které v hybridní válce vyhrávají. To uznala i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Musíme si přiznat, jak naivní jsme ohledně Ruska byli a jak mylné byly naše představy o jeho chování. Měli jsme více naslouchat našim přátelům z pobaltských států a Polska, kteří žili pod sovětskou nadvládou. Společně nyní platíme vysokou cenu za naši závislost na ruské energii.“

Bravo, Ursulo! A mé srdečné povzbuzení patří těm politikům, kteří se stále drží kurzu co největšího odporu proti Rusku.

Německá vláda se „až příliš snadno“ podvolila průmyslovým silám tlačícím na levný plyn, přičemž „zcela ignorovala geopolitická rizika“, podotkl bývalý ministr životního prostředí Angely Merkelové. Je zapotřebí, aby tuto pravdu přiznalo více zvolených politiků. Ale tam, kde pozice závisí na hlasech občanů platících účty za plyn, kdo udrží veřejnost ve střehu před hrou, kterou Putin hraje?

Jak může Evropa rozptýlit tu nevyhnutelnou myšlenku, že kdybychom se s Putinem usmířili, pak by účty za topení rázem nebyly tak vysoké? Před každými parlamentními volbami klepou na dveře lstiví prodejci ropy a inzerují skvělé zboží, které si lze koupit za cenu trochy svobody.

Nezapomeňme, že v Polsku – velké průmyslové ekonomice v první linii Putinovy války – platí občané a uprchlíci za energie mnohem méně než ve většině Evropské unie.

Připomeňme voličům, že rostoucí cena energií v zemích, které jsou stále závislé na ruském plynu, není cenou ukrajinské války, ale cenou rozhodnutí nediverzifikovat své energetické zdroje po ruské anexi Krymu v roce 2014.

Polsko, země, která nejdéle a nejintenzivněji investovala do své energetické nezávislosti na Rusku, je ve výborné pozici pro šíření evangelia energetické diverzifikace mezi ostatními evropskými státy. Pokud se ostatní rozhodnou varování ignorovat, jediným výsledkem bude, že Rusko zůstane v pozici, kdy se pokouší odvolávat cizí vlády prostřednictvím zavření kohoutku pro tamní voliče, stejně jako prostřednictvím síly.

Svoboda nemůže existovat ve vakuu. ‚Mír na Ukrajině‘ znamená ‚vítězství nad Putinem‘ – nikoliv kompromisní fíkový list za pokračující závislost na jeho plynu. Doufám, že Polsko vydrží v tlaku na ty země, které Varšavu mohly v tomto ohledu následovat již dříve. Ať už je politicky výhodné, nebo ne, Evropa nesmí zdvojnásobovat své chyby.

Reklama

Související témata:
Oleksij Hončarenko

Výběr článků