Článek
Stavění lidských věží je součástí katalánského folkloru a disciplína je od roku 2010 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Tradice ve stavění lidských věží, kterou Katalánci nazývají castells, sahá do 18. století. Každé dva roky se v aréně pro býčí zápasy ve městě Tarragona odehrává soutěž o nejvyšší a nejkomplikovanější věž.
Do tradiční disciplíny se zapojují lidé různých věkových kategorií, včetně těch nejmladších, které před úrazy a pády chrání přilby a chrániče. „Bez dětí by věže nemohly být,“ řekla agentuře Reuters psycholožka Anna Jordandová, která se rovněž účastnila soutěže.
„Obvykle trénujeme tak třikrát týdně,“ uvedl IT technik a člen týmu z Tarragony Juan Manuel Rodríguez. Podle něj je však stavění lidských věží „společenskou aktivitou“, jejíž význam přesahuje pouhý sportovní výkon, který spočívá v tom, vystoupat na ramenech spolusoutěžících do co největší výšky. Podle katalánského tisku je velká část tréninku věnována tomu, jak omezit vážná zranění.
V Praze byla k vidění katalánská tradice stavění lidských věží
Stavění lidských věží se může zdát jako nebezpečná disciplína, a to hlavně při závěrečné fázi, kdy se lidé na vrcholku snaží slézt. Obvykle však spadnou mezi další soutěžící. Lékaři letos ošetřili na 70 účastníků, z nichž 13 skončilo v nemocnici. Podle španělských médií za posledních 200 let zemřelo při této aktivitě pět lidí.