Článek
Město peníze využívá na obnovu historického jádra. "Kdo miliony dává, je mi vlastně jedno. Hlavní je, že peníze chodí," říká veřejně starosta města Rolf Karbaum. Zcela neoficiálně si tím ale hlavu láme.
Podivná historie začala roku 1995, kdy do pokladny města s 60 tisíci obyvateli přišel milion tehdy ještě německých marek. Poslední dva roky přichází přesný přepočet ve výši 511.500 eur (asi 16 milionů Kč). Jen tak, aniž se ví, odkud nebo nač. A tak to má také z vůle dárce zůstat.
Styčnou osobou je dárcův advokát
Jedinou styčnou osobou je jeden advokát z Mnichova, který sponzora zastupuje. Z jeho strany nikdy nepřišla námitka k využití peněz a nebo návrh, co s nimi. Advokát si jen každý rok odnese album s fotkami a textem, co všechno se pořídilo za dar, jemuž se už lidově říká podle účelu "staroměstský milion". Ve městě je přes 4000 památkově chráněných domů a jedinečný architektonický soubor za uplynulých 500 let, který v dobách komunismu značně zchátral.
"Dnes je Görlitz možná nejhezčí město v Německu," říká pyšně předseda Německé nadace památkové péče Gottfried Kiesow. Přispívají k tomu i tajemné dary, které pomohly rekonstruovat mimo jiné nejstarší německý renesanční dům Schönhof, kostely, gymnázia nebo hudební školu. Protože město prostředky nutně potřebuje, nikdo se veřejně nechce ujmout role kazisvěta a po dárci pátrat. Přesto se lidé ptají, komu každý rok tolik peněz přebývá.
"Někdo z místních to být nemůže, protože milion ročně nazbyt tady nemá nikdo," soudí Kiesow. Jen těžko si někdo umí představit, že pohádka může jednou skončit. Když dar letos dlouho nepřicházel, byli už někteří radní nervózní, protože s penězi prakticky napevno počítají. Starosta Karbaum proto napsal zdvořilý dopis advokátovi do Mnichova. "Staroměstský milion" pak brzy dorazil. Ve Zhořelci si oddechli a pohádka pokračuje.