Hlavní obsah

Nejstarší známá rtěnka na světě je z Íránu, pochází z doby před 5000 lety

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vědci našli v Íránu nejstarší známou rtěnku na světě, je z doby před 5000 lety. Nejstarší známá rtěnka na světě se používala před 5000 lety na území dnešního Íránu. Tmavě červená barva na rty v kamenné nádobce se našla na dávném pohřebišti v roce 2001, ale vědcům se až nyní podařilo zjistit, o co se vlastně jedná, informovala ve středu stanice BBC.

Foto: Univerzita v Padově

Obsah nádobky se rtěnkou, jak je vidět pod mikroskopem.

Článek

Mezinárodní tým vědců uvedl, že se barva patrně nanášela štětečkem. Tento objev pomáhá osvětlit „veřejný obraz ženského půvabu“ v rychle se měnící době bronzové, uvedli vědci podle stanice BBC.

Profesor archeologie Massimo Vidale z Padovské univerzity v Itálii, který se podílel na analýze nalezeného vzorku, řekl BBC, že si rád představuje, jak tuto dávnou rtěnku používaly ženy „ze společenské elity před 5000 lety“.

I make-up a další zkrášlující přípravky mají datum spotřeby

Styl

Nádobka obsahující vysušenou barevnou pastu byla objevena v hrobě z třetího tisíciletí před naším letopočtem nedaleko řeky Halil v provincii Kermán v jihovýchodním Íránu.

Šlo o jeden z řady artefaktů, které se dostaly na povrch po povodních a padly do rukou vykradačů hrobů, než se je íránským úřadům podařilo zabavit.

Byla sytě červená

Analýzy spojily nádobku s mocnou civilizací Marhaši z doby bronzové, která v této části Mezopotámie tehdy vzkvétala, napsala BBC.

„Když jsme do otvoru nádobky vsunuli dláto, vysypal se sypký, homogenní prášek tmavě šedofialové barvy,“ řekl profesor Massimo Vidale.

Tým vyschlý prášek analyzoval a zjistil, že obsahuje hematit, který „dodává hmotě sytě červenou barvu“. Ten v kombinaci s dalšími složkami, včetně rostlinných olejů a vosků, vytvořil „přesně to, co bychom očekávali v moderní rtěnce“, dodal profesor Vidale.

Společnost žijící v tomto regionu se od doby bronzové značně změnila a moderní íránská teokracie se na ženská líčidla dívá skrz prsty, píše BBC. Ale tehdy používala podle vědců nastupující elita líčidla jako součást „projevu luxusu a nadřazeného postavení“.

Potřebu vypadat dobře vědci také pokládají za součást „rostoucího sociálního tlaku, kterému byly ženy vystaveny v době rychlých společenských změn“.

Britští archeologové objevili vzácnou sošku boha Merkura

Věda a školy

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám