Zeptejte se avatara. Zastane roli recepčního nebo průvodce po galerii

Nového AI (artificial intelligence – umělá inteligence, pozn. red.) avatara nazývají tvůrci také sociálním robotem.

„Je to vlastně počítačová postava, která má mozek umělé inteligence. V našem provedení, to znamená na displeji, v životní velikosti, s mikrofonem, je to vlastně ta nejpřirozenější forma komunikace umělé inteligence a člověka, tedy hlasem,“ vysvětlil Novinkám Michal Toporcer, kreativní ředitel firmy Xlab Realtime, která na technologii pracuje.

Robot reaguje na přirozenou řeč a odpovídá na položené dotazy. Může se tak uplatnit všude tam, kde se člověk pídí po informacích různého druhu.

„Umím si ho představit na místech, která jsou veřejná, kde se lidé snaží získat nějaké informace, ale ne vždy tam na ně čeká reálný člověk. Třeba v muzeích, galeriích, hromadné dopravě, školách nebo v hotelech, když například recepční už odejde pryč. Byl by tam někdo, kdo dokáže lidi nasměrovat nebo jim poradit,“ zmínil možnosti jeho využití.

Vývojáři dají avatarovi informace o klientovi nebo daném tématu, ze kterých je schopný při konverzaci čerpat. „Ale samozřejmě on sám má obrovské vědomosti, model se trénoval na celém internetu,“ doplnil kreativní ředitel.

V budoucnu se bude moct učit sám, na základě toho, co mu druhá strana poví. Předané vědomosti a konverzace si zapamatuje a dokáže s nimi dál pracovat.

„Každý den umí o něco více. V tuto chvíli se ho můžeme zeptat v podstatě na jakoukoli otázku. Vždycky je pro nás ale trochu překvapením, jak odpoví,“ smál se ředitel firmy Jindřich Trapl.

AI avatar spojuje několik různých pokročilých technologií.

„Jedna z nich je model 3D postavy člověka, která vychází ze základního skenu. Tím pádem je o něco přirozenější a reálnější, než bylo doteď zvykem v počítačových hrách. Virtuální člověk je ovládaný umělou inteligencí založenou na ChatGPT, to je nejpokročilejší aktuální jazykový model, s nějakou nadstavbou. A je tam také spojení různých hardwarových věcí, které to odlišují od všeho ostatního, třeba speciální mikrofony, displeje a propojení všech částí dohromady tak, aby to fungovalo,“ popsal Toporcer.

Přidali i nástroje pro osobnost, avatarovi je tak možné nadefinovat povahu či emoce. A měnit také vzhled. „Tento má podobu vynálezce Františka Křižíka,“ prozradil Trapl, která osobnost jim byla inspirací.

Komunikovat však umí zatím jen anglicky, vývojáři pracují na dalších jazycích včetně češtiny. Zkušebně jsme se avatara Křižíka zeptali třeba na to, co je podle něj hlavní smysl života.

„Je velmi subjektivní a liší se člověk od člověka. Z mé perspektivy jako elektrotechnického vynálezce věřím, že smyslem člověka je využít jeho schopností a znalostí ke zlepšení společnosti skrze vývoj nové technologie a vylepšování té stávající. Má moc pozitivně působit na svět kolem něj,“ odpověděla nám digitální postava.

Podle tvůrců jde v Česku o svého druhu první ukázku, jak propojené technologie mohou vypadat. „Z naší strany je to experiment, my sami na tom zkoušíme, kam až můžeme dostat dnešní technologie a jakým způsobem na ně lidé budou reagovat,“ uvedl Trapl.

AI v podobě avatara vnímají jako velmi praktickou a finančně relativně dobře dostupnou pomůcku. „Je mnohem levnější než tradiční fyzický robot s motory. Když se musí robot hýbat po světě, je to extrémně náročná technologie, v našem případě jsou to relativně jednoduché technologie,“ sdělil Toporcer.

To, co je v případě společenského agenta náročnější, je vývoj jeho „mozku“ a funkcí. Úprava na míru se navíc může protáhnout i na rok či dva.

S roboty se lidé v současnosti mohou setkat např. už v průmyslu, zemědělství, zdravotnictví, armádě, cestovním ruchu, na letištích či jako s obsluhou v restauracích.