Kryptoměny přehledně: Na jakém principu fungují a co má vliv na cenu bitcoinu

Historie virtuálních internetových měn sahá do devadesátých let, kdy vznikly projekty jako e-gold nebo beenz.com. Ty ale neustály útoky hackerů a zásahy státních regulací.

Tvůrci bitcoinu se z neúspěchu těchto projektů poučili a vytvořili alternativní měnový systém imunní vůči útokům hackerů, krachům na burze i zásahům úřadů či centrálních bank.  Zároveň mělo jít o běžné platidlo nebo prostředek k bezpečnému uložení kapitálu.

Systém bitcoinu je postavený na open source softwaru, bylo tedy celkem snadné jej okopírovat a jeho zdrojový kód napodobit. Časem tak vznikla řada dalších kryptoměn, které ale celkem marně usilují o podobný úspěch, jaký měl bitcoin.

Virtuální měny nemají jednotnou cenu, na burzách i ve směnárnách se obchodují v závislosti na volatilitě. Rozdíly v cenách se mohou lišit klidně i v řádu několika tisíc korun.

Základem autonomního a decentralizovaného systému kryptoměn je síť propojených počítačů tisíců různých uživatelů. Kdykoli v síti dojde k transakci, autorizují ji všechny tyto počítače v systému. Takto se postupně tvoří bloky transakcí, které představují jakési virtuální účetní knihy.

Po zaplnění bloku (čili pomyslné „účetní knihy“) dojde k uzamčení speciálním kódovým klíčem, jehož otisk se objeví v bloku následujícím a dochází tak ke tvorbě řetězce (anglicky blockchain). K falšování čísel by tak bylo nutné odhalit klíče ke všem blokům, které se od té doby v řetězci objevily – riziko podvodu se tak výrazně minimalizuje.

Autorizaci a šifrování bloků obstarávají počítače uživatelů. Jde o složité matematické operace náročné na energii a výkon, uživatelé jsou proto odměňováni podílem na nově vznikajících bitcoinech. Takové získávání kryptoměn se označuje jako „těžba“.

Podle analytické společnosti Fundstrat nevydělá těžba kryptoměny běžným internetovým zlatokopům ani korunu – spotřebovaná elektřina totiž vyjde stejně draho jako hodnota jedné virtuální mince.

V září 2019 bylo navíc doloženo, že světová těžba kryptoměn prostřednictvím aplikací spotřebovala přibližně 18,8 gigawattu elektrické energie. To se rovná roční spotřebě energie v Polsku a současně emisím ve výši 800 tun skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2).

Digitální měny se postupně staly fenoménem, o který se začala zajímat i široká veřejnost. Díky raketovému růstu hodnoty bitcoinu, která jen za rok 2017 stoupla o 2700 %, se totiž některým bitcoinovým investorům podařilo pohádkově zbohatnout. Po tom samozřejmě zatoužili i další.

Rok 2018 znamenal ale pro kryptoměny strmý pád a investorům přinesl studenou sprchu. Bitcoin ztratil během jednoho roku tři čtvrtiny své hodnoty a stejně razantně ztrácely na hodnotě i jiné kryptoměny jako litecoin či ethereum.

V důsledku korekcí celého kryptoměnového trhu v letech 2018 a 2019 se bitcoin postupně dostal v roce 2020 na nejnižší cenu 3 tisíce dolarů. Koncem tohoto roku ale začala cena bitcoinu opět rapidně růst, jeho hodnota strmě stoupala a vyšplhala se na téměř 30 tisíc dolarů.

V první polovině ledna 2021 bitcoin vůbec poprvé překročil čtyřicetitisícovou hodnotu a ve druhé polovině února už atakoval i metu 60 000 dolarů.

Cenu kryptoměn často výrazně ovlivňuje publicita. Například spoluzakladatel Tesly Elon Musk na konci ledna 2021 pomohl bitcoinu k rekordnímu růstu o 20 procent jen tím, že do popisku na svůj twitterový profil umístil hashtag #Bitcoin.

Kurz bitcoinu opět vzrostl, když výrobce elektromobilů Tesla v únoru téhož roku investoval do kryptoměny 1,5 miliardy amerických dolarů (32 miliard korun). Naopak když Musk dva měsíce poté (tedy v květnu 2021) oznámil, že Tesla přestane přijímat bitcoin jako platbu za automobily, téměř všechny kryptoměny zaznamenaly rekordní propad.