Země tmavne. Pohlcuje více sluneční energie než dříve

Nová studie týmu z výzkumného střediska Langley amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) analyzovala data z družice CERES z let 2001 až 2024.

Podle jejich výsledků se nepatrně, ale měřitelně změnila radiační bilance Země, tedy rozdíl mezi slunečním zářením, které planeta pohlcuje, a tím, které odráží zpět do vesmíru.

Satelitní měření tak vůbec poprvé jasně potvrdila, že během 21. století dochází k poklesu odraženého záření v poměru k přijímanému, což znamená, že se Země postupně stává tmavší.

„Je to trochu jako mít černé tričko v letní den. Zahřejete se, protože tmavší povrch pohlcuje více slunečního světla. Pokud máte bílé tričko, více slunečního světla se naopak odráží, protože je světlejší,“ vysvětlil pro agenturu AP spoluautor studie Øivind Hodnebrog.

Zajímavým zjištěním bylo především to, že proces tmavnutí probíhá rychleji na severní polokouli ve srovnání s jejím jižním protějškem. Studie vysvětluje, proč tomu tak je.

Jedním z hlavních důvodů je znečištění aerosoly, což je směs pevných a kapalných částic v atmosféře, které pomáhají odrážet sluneční záření. Paradoxně tedy platí, že čím čistší ovzduší máme, tím se Země stává tmavší a zároveň se více zahřívá.

Na severní polokouli přísnější environmentální předpisy, zejména v Evropě a Severní Americe, snížily od začátku 21. století znečištění aerosoly. Na jižní polokouli se však hladiny aerosolů zvyšují v důsledku událostí, jako jsou požáry buše nebo sopečné erupce.

Aerosoly také fungují jako kondenzační jádra pro tvorbu mraků. Změny ve formování a vlastnostech oblaků jsou další příčinou rozdílného vývoje radiační bilance mezi severní a jižní polokoulí.

„Nejenže aerosoly odrážejí sluneční světlo, ale také ovlivňují mraky. Když máte aerosolové znečištění, mraky se zesvětlí a odrazí více záření. Když je aerosolů méně, mraky naopak ztmavnou a záření je více pohlceno,“ popsal Hodnebrog.

Dalším faktorem je tání ledu a sněhu. S rostoucími teplotami se bílá pokrývka zmenšuje a odhaluje tmavší oceány a pevniny, které pohlcují více záření. Je dobré si představit, o kolik jasněji se nám jeví zasněžená krajina oproti té bez sněhové pokrývky.

Na severní polokouli, kde chybí masivní ledová oblast, jako je Antarktida, navíc mizí v Arktidě mořský led mnohem rychleji než na jižní polokouli. Proto se tmavnutí projevuje právě zde výrazněji.