Hlavní obsah

Nejvíce DDoS útoků na české cíle pochází z Ruska. Jsou stále kvalitnější

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Ani v prvním měsíci letošního roku se tuzemským firmám a organizacím nevyhýbaly DDoS útoky. Nejčastěji byly na české cíle směřovány z Ruska. Vyplývá to z analýzy kyberbezpečnostní společnosti ComSource. Bezpečnostní experti varovali, že přestože v lednu intenzita kybernetických nájezdů stagnovala, jejich kvalita stoupala.

Foto: Kacper Pempel, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Zkratka DDoS znamená „Distributed Denial of Service“ a vystihuje cíl útočníků i způsob provedení útoku. Cílem je odepřít nebo znepřístupnit nějakou službu legitimním uživatelům (= denial of service).

Útok DDoS je forma kybernetického útoku, při kterém se útočníci snaží narušit nebo poškodit webovou stránku, síť nebo jinou online službu tím, že ji přetíží velkým množstvím falešných a nevyžádaných požadavků, dokud nedojde k poklesu výkonu, k  omezení či výpadku služby.

Tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných typů útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda předloni v únoru.

NÚKIB zaznamenal rekordní počet kyberútoků

Domácí

Asie vede

To potvrzují i data kyberbezpečnostní společnosti ComSource. Nejvíce útoků na tuzemské cíle je vedeno z Ruska, neboť Česko se staví na stranu Ukrajiny. V lednu nicméně směřovaly kybernetické nájezdy na české cíle také z dalších zemí, celkově byly útoky vedeny z více než 200 zemí. Nejčastěji pocházely z Asie.

„Lednová čísla opět potvrdila dlouhodobý trend, že se změnila struktura DDoS útoků. Již vůbec nejde o plošnou hrubou sílu a zatížení celé infrastruktury, což bylo dříve obvyklé. Útočníci mnohem lépe cílí přímo na aplikace a nepotřebují tak velký datový tok,“ uvedl Michal Štusák, expert na kybernetickou bezpečnost a spolumajitel společnosti ComSource.

Zdůraznil, že zdánlivě slabší útoky se hůře odhalují. „Útočníci aktivně vyhledávají otevřené síťové porty, jejichž prostřednictvím napadají přímo jednotlivé aplikační služby. Díky tomu ani útoky nemusí být na první pohled vidět. Celková čísla proto nejsou velká, ale negativní dopady na firmy a instituce jsou stále vysoké,“ doplnil Štusák.

Stále oblíbenější jsou podle něj útoky přímo na aplikační vrstvě. „Ty umožňují útočníkům efektivně zvýšit dopad útoků a servery provozující služby jednodušeji zahltit i menší intenzitou síťového provozu. V kombinaci se zranitelností méně obvyklých internetových protokolů a nárůstem intenzity jednotlivých útoků to ukazuje na nutnost zabezpečení nových míst v rámci firemní IT infrastruktury,“ uzavřel bezpečnostní expert.

Rozdíl mezi DoS a DDoS útokem

Distributed Denial of Service (DDoS) jsou útoky, které mají vždy stejný scénář. Stovky tisíc počítačů – v některých případech i miliony – začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.

Ve srovnání s tím útoky Denial of Service (DoS) pocházejí z jediného systému, který se snaží konkrétní internetovou službu ochromit. Výsledek je nicméně stejný, v případě úspěšného útoku je služba pro běžné uživatele nedostupná.

Podvodníci si hrají na novináře

Uživatelé by se měli mít na pozoru před různými investičními podvody, ve kterých útočníci zneužívají jméno zpravodajského serveru Novinky.cz. Na snadné výdělky lákají podvodníci zpravidla v souvislosti se známými osobnostmi. V posledních měsících se objevily například falešné články s prezidentem Petrem Pavlem či moderátorem Janem Krausem.

Jde nicméně o typický phishingový podvod, kdy se útočníci snaží pod vidinou snadného zisku ve skutečnosti z lidí vylákat peníze. Podvod je to ale poměrně propracovaný, všechny odkazy ve falešném článku vedou na další podvodný web.

Aby důvěřivce kyberzločinci co nejvíce zmátli, nechtějí po něm v některých případech vyplňovat okamžitě čísla kreditních karet ani odesílat žádné peníze. Vše začíná registrací na dané platformě, načež uživatele bude kontaktovat správce platformy. Teprve s jeho pomocí jsou pak z důvěřivců vylákány peníze. Nemusí ho přitom kontaktovat pouze e-mailem, ale klidně i telefonicky.

Poradíme, na co si dát pozor a jak nesednout podvodníkům na lep, a to v dříve uveřejněném článku.

Kdo útočí v Česku a na Ukrajině? Hackerské skupiny si rozdělily cíle

Bezpečnost

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám