Článek
John F. Kennedy začal na podzim roku 1963 myslet na kampaň před volbami, v nichž by se ucházel o znovuzvolení. Texas se měl na doporučení poradců stát předehrou kampaně. Dallas byl čtvrtou zastávkou na cestě, jíž se účastnila i první dáma Jacqueline Kennedyová.
Jeli zde v otevřené limuzíně bez střechy. Podle vzpomínek osobního strážce první dámy Clinta Hilla údajně Kennedy požádal manželku i o to, aby si při průjezdu městem mezi davy lidí sundala sluneční brýle. Jacqueline alias „Jackie“ souhlasila.
„Byla velmi odhodlaná a nadšená,“ sdělil Hill v dokumentu Den, kdy zemřel Kennedy (The Day Kennedy Killed, 2013) o její účasti v kampani a následně popsal i krátké dojmy z jen několika málo okamžiků před osudným momentem: „V tu chvíli cítíte ohromný příval adrenalinu, jak se snažíte zahlédnout cokoli neobvyklého a usilujete o to, aby se nic nestalo.“
V bazaru se skrývala dosud neznámá fotka prezidenta Kennedyho ze dne jeho vraždy
Plán trasy prezidentské kolony skrz Dallas byl zveřejněn už 19. listopadu 1963 v novinách. Kolona, složená z vozů i motocyklů, měla svou cestu začít na letišti Love Field, pokračovat parkem Dealey Plaza a skončit v budově Dallas Trade Mart, kde měl JFK pronést slavnostní projev. Jenže se tak už nestalo. Kennedyho limuzína Lincoln Continental 1961 s otevřenou střechou a označením SS-100-X byla za jízdy zasažena ostřelovačem.
Jak vyplývá i z informací na webu knihovny a muzea věnovaných jeho odkazu, bylo okolo 12:30 místního času.
„Zabili mi manžela!“
„Zaslechl jsem zvuk připomínající explozi. Viděl jsem, jak se prezident chytl za krk, a věděl jsem, že je zle. Seskočil jsem z doprovodného vozu a utíkal k limuzíně. Chtěl jsem vytvořit štít zezadu, ale ještě jsem se ani nedostal k autu, když zazněl třetí výstřel. Rychlejší než já,“ vzpomínal Hill.
Řidič a ochranka každopádně jednali. Na kabriolet zezadu naskočil tělesný strážce a snažil se prezidentova záda před střelcem krýt. Pozdě. Strážce ještě usadil první dámu zpět do sedadla.
„Prezident byl zasažen do hlavy a krev i části mozku a kostí se dostaly až na mě. Viděl jsem tou dírou v hlavě do dutiny lebeční, kde část mozku chyběla. Ukázal jsem palec dolů, pak jsme jeli do nemocnice,“ dodal Hill.
Jedna z kulek vážně zranila v témže voze texaského guvernéra Johna Connallyho (přežil), nezraněny zůstaly jeho manželka Nellie i první dáma USA Jacqueline. Ta hned po střelbě pronesla: „Zabili mi manžela!“
Limuzína rychle mířila k nemocnici Parkland Memorial. Prezident umíral s prostřelenou hlavou v klíně své ženy. V nemocnici byl JFK ve 13 hodin prohlášen za mrtvého. Ve 14:38 složil v improvizovaných podmínkách na palubě letounu Air Force One mířícího z Dallasu do Washingtonu, D.C. prezidentskou přísahu viceprezident Lyndon B. Johnson.
Prezident John Fitzgerald Kennedy s manželkou Jacqueline
Jackie Kennedyová, jež stála Johnsonovi po boku, ještě na sobě měla zakrvácené šaty. Údajně si je odmítla převléct se slovy: „Chci, aby viděli, co udělali.“
Večer už bylo Kennedyho tělo ve washingtonské nemocnici a po pitvě převezeno do Bílého domu.
Byl jen jeden pachatel?
„V ten den na Dealey Plaza jsme přišli o svoji nevinnost,“ řekl o vraždě tehdejší zástupce dallaského šerifa Gene Boone. To on našel v pátém poschodí nedaleké školní knihovny mezi krabicemi pušku, kterou FBI záhy označila za vražednou zbraň.
Na amerického prezidenta Johna F. Kennedyho podle oficiální verze vypálil atentátník Lee Harvey Oswald tři kulky. První ho minula, druhá ho zasáhla do krku a třetí do hlavy.
Jenže podle některých svědků a určitých výkladů amatérského videa Abrahama Zaprudera, který atentát náhodou natočil, nešly všechny tři kulky z jednoho směru (z šestého patra nedalekého skladu školních učebnic), tedy zezadu, ale též zprava.
Asi ve 12:33 opustil budovu skladu učebnic předním vchodem Lee Harvey Oswald (24), zřejmě atentátník. Ve 13:15 na ulici zastřelil policistu a ve 13:50 byl zatčen.
Když ale Oswalda o dva dny později vedli k autu, jež ho mělo převézt do vazební věznice, předstoupil před něj Jack Leon Ruby, majitel nočního klubu podezřelý z napojení na podsvětí, a Oswalda přímo před televizními kamerami zastřelil. Tvrdil, že jím Kennedyho smrt otřásla a chtěl zbavit vdovu Kennedyovou nepříjemností souvisejících s Oswaldovým soudním procesem.
Rubyho za vraždu Oswalda odsoudili k trestu smrti, ale před odvolacím procesem zemřel v lednu 1967 na rakovinu. Podle některých výkladů si Rubyho najala mafie či CIA, aby odstranil Kennedyho vraha. Jeho motivem mohla být také nenávist k vrahovi prezidenta, jehož údajně velmi obdivoval.
Vrah Kennedyho navštívil v Mexiku sovětské velvyslanectví, mluvil s agentem KGB
Rovněž Oswaldův motiv zůstane zřejmě navždy neobjasněn. Podle konspiračních teorií byl najatým vrahem, podle jiných byl psychopat, jenž se chtěl zviditelnit „velkým činem“. Tvrdil, že je marxista (v letech 1960-1962 pobýval v Sovětském svazu), obdivoval kubánského vůdce Fidela Castra, ale údajně kontaktoval i proticastrovskou opozici.
Vražda prezidenta vzbuzovala vášně a tolik otázek, že neustaly ani poté, co dal její okolnosti vyšetřit nový šéf Bílého domu Johnson.
Komise vedená předsedou nejvyššího soudu Earlem Warrenem zveřejnila svá zjištění v září 1964. Závěrečná zpráva měla 888 stran. Vyšetřovatelé předně shledali, že Lee Harvey Oswald jednal sám, a tudíž je jediným pachatelem vraždy JFK. Rovněž Jack Ruby podle nich jednal výhradně z vlastního popudu.
Lee Harvey Oswald, zadržený v souvislosti s Kennedyho vraždou, 23. listopadu 1963 v Dallasu odpovídá novinářům.
Pochybovače to ale nepřesvědčilo. Navíc o 14 let později prohlásila parlamentní komise, že kromě Oswalda na prezidentský konvoj zřejmě střílel ještě někdo.
Alternativních domněnek a teorií v souvislosti s vraždou je víc než dost. Vévodí jim názory, že za ní stáli Sověti, mafie, zpravodajská služba CIA, Kubánci, nebo dokonce někdo na objednávku viceprezidenta Lyndona Johnsona.
Vraždu Kennedyho prý nařídil Chruščov, tvrdí kniha bývalého šéfa CIA
„Jack (JFK) mi jednou řekl: ,Bože, dovedeš si vůbec představit, co by se stalo se zemí, kdyby byl Lyndon prezidentem?‘,“ vyprávěla mimochodem kdysi Kennedyová, co jí řekl její manžel.
K nejnovějším dohadům přispěl letos Paul Landis (88), někdejší agent tajné služby a tělesné stráže amerického prezidenta, který se na téma atentátu rozhodl sepsat publikaci The Final Witness (Poslední svědek), kde je ústředním bodem zájmu nechvalně proslulá „kouzelná kulka“, jak ji pojmenovali odpůrci oficiální verze atentátu.
Landis, který měl v Dallasu chránit Jackie Kennedyovou, si stále pamatuje první výstřel. Na kraťoučký okamžik, když stál na stupínku auta za prezidentem, si dělal marnou naději, že to možná bouchla jen petarda nebo že praskla pneumatika. Ale znal zbraně a věděl, že to tak není, napsal list The New York Times (NYT).
Oficiální verze tvrdí, že kulka zasáhla Kennedyho zezadu, vyšla zepředu jeho krkem a poté pronikla do těla texaského guvernéra Johna Connallyho, který seděl přímo před prezidentem.
Někdejší osobní strážce Kennedyových nahlodává závěry o jednom střelci
Podle oficiální teorie Warrenovy komise o atentátu měla kulka tak zvláštní trajektorii, že Connallymu poranila záda, hrudník, zápěstí a stehno. Opravdu se to ale může stát jedinou kulkou? Nebo tam byly další, či dokonce i jiný střelec?
Pochybnosti se objevily už po zprávě komise, protože kulka zůstala poměrně neporušená. Nalezli ji v nemocnici po atentátu, a to na nosítkách s guvernérem. Vyšetřovatelé Warrenovy komise předpokládali, že vypadla z jeho těla během boje o život.
Landis, který nikdy nevypovídal před komisí pro vyšetřování atentátu, podle webu The Telegraph prohlásil, že sebral kulku zaseknutou do zadního sedadla auta, kde JFK seděl, a položil ji na prezidentova nosítka, aby ji vyšetřovatelé mohli prozkoumat. V nemocnici ji musel někdo přenést na Connallyho nosítka.
Exbodyguard se navíc domnívá, že kulka neměla dostatečnou rychlost, aby Kennedym prošla, natož aby pokračovala v nepravděpodobné trajektorii, jež byla později označena za „kouzelnou“. „Zranění guvernéra Connallyho způsobila jiná kulka,“ nepochybuje.
Landis až donedávna vždy uznával, že jediným střelcem byl Oswald, kterého později zastřelil Jack Ruby na dallaské policejní stanici. Nyní je o tom prý přesvědčen daleko méně.
Warrenova komise dospěla k závěru, že Oswald vystřelil tři náboje z pušky Carcano M91/38 s kulovým závěrem za 8,3 sekundy. Italští odborníci však v roce 2007 zjistili, že zbraň nedokázala vypálit tři kulky za méně než 19 sekund.
Veřejné mínění, rozvířené filmem Olivera Stonea JFK z roku 1991, si vynutilo zákon, jenž uspíšil odtajňování všech záznamů o atentátu (s výjimkou těch, jejichž odhalení prezident USA označí za škodlivé pro zájmy státu). Dokumenty byly zveřejněny v roce 2017 za prezidenta Donalda Trumpa. Zhruba 1500 dokumentů instituce zveřejnila také předloni, jednalo se zejména o tajné telegramy nebo různá interní sdělení.
Národní archiv USA zveřejnil 13 000 dokumentů ohledně atentátu na Kennedyho
A loni v prosinci zveřejnil americký národní archiv dalších téměř 13 tisíc dokumentů týkajících se atentátu.
Vypadá to ale, že naprosto definitivně objasněn tento atentát možná nikdy nebude…
Charismatický JFK, jeden z nejoblíbenějších prezidentů USA
Statisticky vzato nebyl John Fitzgerald Kennedy nijak oslnivě úspěšným prezidentem. Za necelé tři roky v úřadě prosadil jen málo zákonů a nikdy si nedokázal podrobit odbojný republikánský Kongres. Image mu navíc mohly zkazit četné mimomanželské avantýry či machinace, jimiž údajně maskoval některá svá pochybení. Přesto se zapsal do 20. století jako jeden z nejoblíbenějších amerických prezidentů.
Politik, zvolený do nejvyššího úřadu ve 43 letech, zosobňoval naději, mládí, úspěch a idealismus. Ke zrození legendy JFK značně přispěla i jeho tragická smrt po atentátu v texaském Dallasu 22. listopadu 1963.
Před 60 lety se John Fitzgerald Kennedy prohlásil Berlíňanem
„Neptejte se, co může vaše země udělat pro vás, ptejte se, co můžete vy udělat pro vaši zemi,“ zahajoval v lednu 1961 svůj prezidentský mandát. Když střídal v úřadu tehdy nejstaršího prezidenta USA, 70letého generála Dwighta Eisenhowera, viděli v tom mnozí symbol nové éry a snad i naději na ukončení studené války Východu a Západu.
První zkouška přišla už v dubnu 1961, kdy Kennedy schválil operaci invaze na Kubu, připravenou v posledních měsících Eisenhowerovy vlády. Tento pokus o svržení Fidela Castra bývá považován za jeden z největších debaklů americké CIA. Kubánští emigranti, vyzbrojení a vycvičení službou CIA, se pokusili svrhnout Castrův režim, ale bez původně slibované letecké podpory USA nakonec akce skončila naprostým fiaskem a ještě více vyhrotila vztahy Washingtonu s Havanou.
Nejhorší okamžiky v Bílém domě zažil Kennedy na podzim 1962, kdy se svět ocitl na pokraji jaderného konfliktu. USA zahájily námořní blokádu Kuby poté, co tam jejich špionážní letouny objevily sovětské balistické rakety. Prezident tehdy musel čelit silnému tlaku generálů a politických jestřábů toužících po odvetě za krach akce z předchozího roku v kubánské Zátoce sviní. Nakonec se ale se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem dohodl a svět uchránil před jadernou katastrofou.
Díky této „karibské krizi“ bylo zřízeno přímé telefonické spojení (horká linka) mezi prezidentem USA a nejvyšším představitelem SSSR. Konflikt vedl i k jednání o první mezinárodní smlouvě o omezení jaderného zbrojení: smlouva o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi, která byla podepsána v srpnu 1963 v Moskvě.
JFK stál také za dosud největším úspěchem vesmírného programu USA – programem Apollo, který odstartoval slavným projevem v Kongresu v květnu 1961: „Jsem přesvědčen, že tento národ si může stanovit za cíl vyslat člověka na povrch Měsíce a dopravit jej bezpečně zpět na Zemi dříve, než uplyne toto desetiletí.“ V červenci 1969 otiskli jako první své stopy v měsíčním prachu Neil Armstrong a Edwin Aldrin.
Pružně se zachoval v postoji k černošskému boji za lidská práva. Mohutnou kampaň zprvu ignoroval, pak ale pochopil, o jak velkou záležitost se jedná, a morálně ji podpořil. Pět měsíců před smrtí v televizi vyzval k plné rovnoprávnosti černých a bílých.
John Fitzgerald Kennedy se narodil 29. května 1917 v Brookline ve státu Massachusetts jako druhý z devíti dětí úspěšného obchodníka, jenž byl krátce i velvyslancem USA v Británii. Vlivná rodina je v politice i ve společenském životě dodnes nepřehlédnutelná, zároveň ji ale stíhají osobní tragédie – obětí atentátu se roku 1968 stal i Kennedyho mladší bratr Robert.
JFK po absolvování Harvardovy univerzity v roce 1940 sloužil v Tichomoří, kde byl raněn. Po válce pracoval jako novinář, než v roce 1947 usedl za demokraty ve Sněmovně reprezentantů. V roce 1953 se Kennedy stal senátorem a oženil se s Jacqueline Bouvierovou, s níž měl tři děti. Dnes žije jen nejstarší dcera Caroline (65), JFK junior se v roce 1999 zabil v letadle spolu s manželkou Carolyn a švagrovou Lauren, druhý Kennedyho syn zemřel krátce po porodu.
Jackie Kennedyová se po smrti manžela vdala za řeckého magnáta Aristotela Onassise. Zemřela na rakovinu v roce 1994.
Kennedyová: JFK chtěl mít hlavní slovo, King byl příšerný a de Gaulle egomaniak
V listopadu 1960 porazil JFK ve volbách republikánského kandidáta, tehdejšího viceprezidenta Richarda Nixona, v jednom z nejtěsnějších výsledků v novodobé historii USA (o 0,17 procenta v lidovém hlasování). K jeho vítězství přispěly i předvolební debaty poprvé vysílané v televizi.
Prezidentovi se nakonec stala osudnou návštěva texaského Dallasu. Průjezd jeho kolony městem zastavily 22. listopadu 1963 půl hodiny po poledni výstřely, které 46letého Kennedyho zasáhly do hlavy a krku. Nedlouho poté v nemocnici zraněním podlehl. Byl pohřben 25. listopadu 1963 na arlingtonském hřbitově ve Washingtonu.
Oficiálním československým zástupcem na pohřbu byl Jiří Hájek, tehdejší vyslanec ČSSR při OSN. Spolu s ním tam byl i čs. velvyslanec v USA Karel Duda.
Zdroj: ČTK, Novinky
Kingova řeč pomohla odstranit segregaci
