Hlavní obsah

PŘEHLEDNĚ: Příspěvek na bydlení pomůže s vysokými cenami energií. Jak na to

4. 10. 2022, 5:20

Od počátku října se řadě lidí zvýšil příspěvek na bydlení, kterým chce vláda kompenzovat postiženým domácnostem prudký nárůst energií. Mnoho dalších pak na něj získá nově nárok. Důvodem je zvýšení normativů, podle nichž se dávka vypočítává.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Kdo může o dávku zažádat

O dávku může požádat každá domácnost, jejíž náklady na bydlení včetně nájmů, energií, vodného a stočného a služeb s obýváním bytu souvisejících tvoří více než 30 procent jejích příjmů. V Praze je to 35 procent.

Dávka ale samozřejmě není neomezená. Jinak by si o ni mohl říci každý, třeba samostatně bydlící člověk se 150 tisíci korunami čistého, který si pronajímá velký dům za 130 tisíc korun. Právě proto nárok na příspěvek stropují již zmíněné normativy.

Co jsou to normativy

Jedná se o státem stanovené předpokládané náklady na bydlení u jednotlivých domácností podle toho, kolik v nich žije osob a v jak velké obci bydlí. Čím menší domácnost je, tím jsou nižší. Podobně v menších sídlech jsou stanoveny méně. Také se liší podle toho, zda žadatel o peníze od státu žije v nájmu či podnájmu, nebo vlastním či družstevním bydlení.

Jak již bylo zmíněno, tvoří u příspěvku jakýsi strop pro to, kolik lidé na dávce dostanou. Pokud má domácnost vyšší náklady na nájmy a energie, než jaká je úroveň normativů, k výdajům nad tuto hladinu se nepřihlíží. Nově stouply o 2000 až 4500 korun. Vyšší nárůst byl u jednočlenných a dvoučlenných domácností a bytů v nájmu. U nájemního bydlení jsou namísto dosavadních 6746 až 22 495 korun 11 246 až 24 995 korun. Ve vlastním či družstevním obydlí pak vzrostly ze 6232 až 14 368 korun na 8732 až 16 368 korun.

Kolik činí nové normativy na bydlení (v Kč)
Nájemní a podnájemní bydlení
Počet členů domácnostiPrahavíce než 100 000 obyvatel50 000-99 999 obyvatel10 000 – 49 999 obyvateldo 9999 obyvatel
jeden14 621 12 771 12 43511 429 11 246
dva18 129 15 597 15 137 13 761 13 510
tři20 812 17 500 16 899 15 099 14 771
čtyři a více24 995 21 002 20 277 18 106 17 711
Zdroj: Úřad práce, MPSV
Družstevní a osobní vlastnictví
Počet členů domácnosti
jeden8732 Kč
dva10 932 Kč
tři13 561 Kč
čtyři a více16 368 Kč
Pozn.: U bydlení v osobním a družstevním vlastnictví velikost obce nehraje roli. Zdroj: Úřad práce, MPSV

Jak se příspěvek vypočítává

Výše příspěvku se pak vypočítává tak, že se od skutečných nákladů na bydlení (nebo normativních nákladů, pokud jsou nižší než ty skutečné) odečte čistý příjem rodiny vynásobený koeficientem 0,3, v Praze 0,35. Výsledná částka pak dává měsíční výši příspěvku na bydlení. Pokud příjem všech společně posuzovaných osob v domácnosti nedosahuje částky jejího životního minima, pro stanovení výše příspěvku na bydlení se za příjem považuje částka odpovídající životnímu minimu rodiny.

V zásadě lze použít následující vzorce:

Komu se dávka zvýšila

Růst normativů neznamená, že se všem příjemcům příspěvek na bydlení automaticky zvýší. Pokud už z něj nyní někdo dostává proplaceny všechny uznatelné výdaje na bydlení převyšující 30 procent jejich příjmů, v Praze 35 procent, zůstane pro ně dávka na stejné úrovni jako nyní. Pokud ale dostávají proplaceno méně, měla by se jim zvýšit. Podobně na ni nově získala nárok řada rodin, které ho doposud neměly.

Jak se zvýšení normativů projeví na příspěvku na bydlení
Osamělý senior
Pan Josef je ve starobní penzi, žije v Praze v nájemním bytě, pobírá starobní důchod ve výši 17 000 Kč, měsíční náklady na bydlení má 13 000 Kč. Příspěvek na bydlení dostane ve výši 8671 Kč.
Samoživitelka s dítětem
Eva bydlí s malým synem na menším městě, je v nájemním bytě, kde topí plynem. Její mzda a příjmy z přídavku na dítě činí 16 065 Kč, platí nájem s energiemi 16 500 Kč. Má nárok na příspěvek na bydlení ve výši 8942 Kč.
Úplná rodina
Rodina se dvěma malými dětmi bydlí ve vlastním domě v Praze. Její příjmy jsou 40 260 Kč, výdaje na bydlení jsou kvůli růstu cen energií 17 833 Kč. Příspěvek na bydlení činí po říjnovém zvýšení 2277 Kč.

Co se dokládá

Při žádosti o dávku je potřeba doložit čisté příjmy i náklady na bydlení, a to vždy za předchozí čtvrtletí. Takže pokud o ni budete žádat v říjnu, dokládají se údaje za červenec až září.

O dávku lze zažádat i tři měsíce zpětně, tedy za červenec až září. Pak se dokládají příjmy a  výdaje za duben až červen a výše dávky se vypočítává podle starých normativů.

PŘEHLEDNĚ: Jak stát pomůže lidem s cenami energií

Finance

S účinností od 1. října se prokazují náklady na bydlení a příjmy rodiny jen dvakrát ročně (za 1. a  3. kalendářní čtvrtletí kalendářního roku pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení ve druhém a čtvrtém kalendářním čtvrtletí) a příspěvek na bydlení se vyplácí po období šesti měsíců ve stejné výši. Nyní v říjnu tedy budou muset příjmy a výdaje doložit všichni.

Pokud se ovšem někomu ve zbývajících čtvrtletích změnily příjmy a výdaje a má pocit, že by měl nárok na vyšší částku, může je doložit za 2. a 4. čtvrtletí dobrovolně. Dávka se pak upraví. To se týká dokládání v lednu.

Za příjem se pokládá například mzda ze zaměstnání, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, z nájmu, nemocenská, důchod, podpora v nezaměstnanosti, přijaté výživné, rodičovský příspěvek a přídavek na dítě atd. Za příjem se nepovažuje příjem u nezaopatřených dětí, například brigáda.

Kde lze o peníze požádat

Buď osobně na Úřadu práce, nebo přes web ministerstva práce a sociálních věcí. Pro vstup do internetového formuláře je ale nutné přihlášení prostřednictvím elektronické identity občana, například u řady bank přihlašovací údaje do elektronického bankovnictví, eObčanka, mobilní klíč eGovernmentu nebo datová schránka.

Reklama

Související témata:

Výběr článků