Hlavní obsah

Někdo má byznys z drahých dálnic, my z nezaplacených složenek, hájí se advokát

Právo, Jindřich Ginter

Kupčení se starými neuhrazenými pohledávkami ve výši desítek až stovek korun, kdy jsou po lidech i po několika letech prostřednictvím platebních rozkazů vyžadovány za uskutečněné právní kroky navíc tisíce korun, je podle České advokátní komory (ČAK) naprosto v pořádku.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Článek

Vyplývá to z obsáhlé a značně pobouřené reakce tajemníka ČAK Ladislava Kryma na článek Práva z 28. prosince Kupčení se složenkami už ohromuje i soudce.

Článek informoval o tom, že už i soudci odsuzují tyto praktiky, kdy překupníkům nejde ani tak o uhrazení původní drobné zaprášené pohledávky, ale v poměru k bagatelní částce o horentní odměny za právní kroky. Někteří soudci v této souvislosti otevřeně hovoří o cíleném ožebračování občanů.

„To, že si překupníci udělali z nakoupených pohledávek byznys, je normální stejně tak, jako jiní si udělali byznys ze stovek kilometrů nejdražších dálnic v Evropě, z těžby uhlí, výroby energií z obnovitelných zdrojů, dodávek vody, likvidace odpadu – takový už nynější svět je,“ tvrdí ve svém dopise tajemník ČAK Ladislav Krym.

Podle něj je v Češích „hluboce zakořeněn socialistický vztah k majetku druhých“. „Jezdíme zadarmo v tramvaji, telefonujeme na úkor zaměstnavatele, neplatíme složenky. Nejsme žádné zapomnětlivé babičky, jak článek navozuje. Jde o cílený program mnohých z nás,“ napsal Krym.

Kdo nectí zákon, připlatí si

Jak tajemník ČAK dále zdůraznil, ten, kdo nectí zákon, musí počítat s postihem, a „neplní-li závazky podle zákona nebo smluvně převzaté, nemůže počítat se shovívavostí a naopak musí počítat s tím, že si připlatí“.

Krym zpochybňuje, že tisíce lidí o drobné pohledávce léta skutečně nevěděly. A že mnohdy je i její samotný vznik (například u energetických firem nebo pojišťoven) přinejmenším sporný, ani to, že pokud by se tito drobní dlužníci o pohledávce dozvěděli, tak by ji nejspíš zaplatili.

Postupují proti  zdravému rozumu

Stává se přitom dosti často, že i když lidé společnosti, od níž odebírají třeba energii, oznámí novou adresu, na niž se přestěhovali, nedoplatek a následné upomínky jim přesto přijdou na adresu starou a oni se o tom vůbec nedozvědí. Firma pohledávku prodá za pár korun překupníkům a ti pak vyžadují po letech od dlužníka platebním rozkazem téměř sedm tisíc korun.

Advokátní komora přehlíží též fakt, že na tento způsob byznysu se zaměřili některé inkasní firmy a využívají toho, že soudy nemohou a ani nesmějí vznik pohledávky při vydávání platebního rozkazu detailně posuzovat. A tak lidem chodí dokonce i z pohledu soudního vymáhání promlčené stovkové složenky.

Advokátní komora se rovněž zostra pustila do prezidenta Soudcovské unie ČR Tomáše Lichovníka, který na kongresu právníků prohlásil, že „soudy už neslouží ani tak k naplňování spravedlnosti, ale ke generování zisků advokátům“, neboť soudy jsou návrhy na platební rozkazy kvůli směšným částkám doslova zahlceny.

Advokátní komora přitom reaguje až nyní, poté, co Lichovníkova slova připomnělo Právo. Ten je totiž vyslovil už loni v březnu na odborném setkání, kde byli zastoupeni i reprezentanti advokátů.

„Jestliže jsou soudy zavaleny desítkami tisíc žalob pro menší částky, znamená to, že nemůže jít o omylem nezaplacenou složenku či dluh člověka, který se přestěhoval, ale o systém neplacení. Pokud vydávání elektronických platebních rozkazů dělá soudům potíže, není to vinou advokátů,“ oponuje Krym.

„Nebráníme se popisování situací, které přinášejí soudcům práci tím, že advokáti podávají žaloby, což je jejich základní poslání, ale závěrům, že soudy se stávají generátorem zisků advokátů. Člověk by od soudců spíše očekával zvolání typu Krást se nemá, normální je platit své dluhy. Protože když lidé budou ctít zákon, nebudou mít soudci práci a advokáti nebudou mít zisky,“ je přesvědčen Krym.

Jak Krym zdůraznil, co soudy přiklepnou v řízení jako náhradu právního zastoupení, nepřiznávají ve skutečnosti advokátům, ale jejich klientům. Z toho by potom logicky vyplývalo, že nehorázné zisky z malých pohledávek jdou přímo překupníkům. Ti ale s advokáty a exekutory obvykle vytvářejí jednu velmi dobře kooperující síť.

Nehorázné odměny určuje stát

„Odměnu soudy nepřiznávají podle advokátního tarifu, který je v článku zmiňován, ale podle tzv. přísudkové vyhlášky vydané ministerstvem spravedlnosti. Tedy státem, nikoliv advokáty samými. Slova (prezidenta Soudcovské unie Tomáše Lichovníka – pozn. red.) o tom, že soudy díky tarifu generují zisky advokátů, proto nejsou pravdivá a nemohou být ani myšlena upřímně,“ ohrazuje se Krym.

Zamezit tomu, aby ona příslovečná zapomětlivá babička byla nucena doplácet tisíce korun na nákladech řízení, lze podle Kryma poměrně snadno drobnou úpravou v zákoně. Podle ní by se náhrada nákladů řízení za odměnu advokáta přiznávala pouze v těch případech, že byl dlužník o zaplacení před podáním žaloby písemně upomenut.

Anketa

Obáváte se, že by vás někdy mohli popotahovat kvůli nesplacené složence?
ne, všechny řádně platím
7,6 %
ano, člověku může vždycky něco uniknout
90 %
ano, občas se s nějakou platbou zpozdím
2,4 %
Celkem hlasovalo 18003 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám