Článek
V centru Prahy by si díky změnám lidé mohli vydělat oficiálně i 60 až 80 tisíc korun měsíčně, zatímco dnes je oficiální mzda běžně 30 až 40 tisíc.
„V České republice se tváříme, jako by spropitné neexistovalo. Dnes je to chaos, každá restaurace si to řeší po svém. Až ale přijde do některých podniků paní z finančního úřadu, tak se budou divit,“ uvedl Sylvio Spohr, majitel pražské kavárny Louvre na Národní třídě a zároveň prezident Asociace restauratérů Apron.
V jeho podniku v centru Prahy je proto možné nechat spropitné pouze v hotovosti. Nebrat spropitné kartou je jejich firemní dohoda. Každý host sice nemá hotovost, ale když ji má, je to pro jejich pracovníky stále výnosnější – nikdo totiž oficiálně neví, kolik dostali.
Nastupující koalice plánuje upravit pravidla ke spropitnému. Dobrovolné spropitné zaměstnancům v gastronomii chce za definovaných podmínek osvobodit od odvodů na sociální a zdravotní pojištění a od daně z příjmů. Dýška zaplacená kartou i v hotovosti by se tak stala čistým, oficiálním příjmem zaměstnanců.
V gastronomii je jejich příjem tvořen zhruba z 20 až 50 procent ze spropitného, záleží na druhu podnikání. „Zaměstnavatel by měl dát zaměstnancům ze spropitného 43 procent, které zbude po odečtení odvodů. Kdybych to udělal, mám do týdne dvacet výpovědí. Když jsem to u nás v kavárně vysvětlil, tak to pochopili,“ řekl Spohr.
Dnes je podle něj mzda pracovníka v gastronomii v metropoli 30 až 40 tisíc měsíčně a podobně vysokou částku kasírují na spropitném. „Části veřejnosti bude připadat, že jsou to šíleně vysoké částky. Když ale budou mít spropitné i z karet oficiálně na účtu, tak se 200 tisíc pracovníků v gastronomii stane dobrými klienty pro banky, které zajímají oficiální příjmy, a lépe dosáhnou třeba na hypotéky,“ odhaduje.
Změna má pomoci zrovnoprávnit jejich postavení s ostatními zaměstnanci ve službách. Spropitné je do určité výše osvobozené od daní i v některých dalších zemích, jako například v Německu, Chorvatsku nebo USA.
„Cílem reformy je přinést ekonomickou, právní a daňovou stabilizaci oboru se zhruba 200miliardovými tržbami. Legální a přiznané spropitné znamená víc čistých peněz v oběhu – desítky tisíc lidí si díky tomu snáz vezmou hypotéku, leasing, úvěr nebo dosáhnou na nájemní bydlení,“ uvedla místopředsedkyně ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
Návrh podle ní sníží toky stínové hotovosti, podpoří preferenci bezhotovostních plateb a sníží motivaci ke cash–only fenoménu posledních tří let. Zaměstnavatelé budou dál platit odvody ze mzdy, jak jim ukládá zákon, ale spropitné zůstane mimo vyměřovací základy, stejně jako je tomu fakticky dnes.
„Jen místo šedé zóny přejde spropitné pod jasná pravidla. Ve výsledku to znamená výrazné snížení šedé ekonomiky při zcela zanedbatelném přímém fiskálním dopadu, který naši daňoví specialisté kvantifikovali na zhruba 300 až 400 milionů korun ročně,“ dodala.
Za českým návrhem stojí právě majitel kavárny Louvre. „Historie legalizace spropitného, jak tomu říkáme, začala v průběhu covidu. Bylo to velmi těžké období, kdy jsme se snažili přežít. Komunikovali jsme s vládou a snažili se zajistit alespoň přežitelné podmínky pro firmy a restaurace,“ vzpomíná Sylvio Spohr.
Vláda Andreje Babiše tehdy kompenzovala nákladové položky, jiný způsob při omezení provozu neprošel. „Nebylo to obrovské vítězství, ale mnoho restaurací díky tomu přežilo. Tehdy jsme založili asociaci Apron a ptali se, co náš obor potřebuje. Prvním se stalo téma legalizace spropitného,“ upřesňuje.
Popisuje, že vznikla spousta rešerší, jak to funguje v zahraničí, srovnávací studie, vypočítávaly se dopady na ekonomiku. „Je za tím spousta práce i výdajů, abychom byli argumentačně připraveni. Když jsme v politickém spektru hledali partnery, bohužel se nám vůbec nedařilo u vládnoucí ODS,“ tvrdí.
Téma následně prostřednictvím Hospodářské komory zveřejnili, aby se ho případně strany před blížícími se volbami mohly chopit. „Jediná partaj, kterou to zajímalo, bylo ANO. Vysvětlovali jsme, jak to celé může fungovat, aniž by to byly daňové úniky a podobné obavy, které jsou přirozené,“ podotýká.
Sám je příjemně překvapen, že si hnutí ANO dalo toto téma do svého volebního programu a dostalo se až do vládního prohlášení. „Cítím, že máme velmi reálnou šanci dostat se se spropitným do cíle. Jsme v tomto tématu aktivní, protože když to nebudeme řešit my, může to začít řešit nějaký úředník od stolu,“ doplnil.
Druhým cílem změn pravidel je přivést zpátky do gastronomie lidi, kteří ji za covidu opustili a dnes pracují v různých skladech nebo jako řidiči. „Objevili pohodlí jiné práce, protože gastronomie je kvůli systémům směn časově velmi náročný obor,“ popsal Spohr.
Jedním z argumentů lidí utíkajících z gastronomie podle něj bylo právě i to, že své příjmy mají jenom částečně oficiální. „Věřím, že se díky tomu mohou vrátit do oboru zpátky a gastronomie se bude moci opět nadechnout,“ věří. V návrhu je podle něj ošetřeno i to, aby nedocházelo ke zneužívání a finančním únikům.
Poplatky bankám za platbu kartou se podle Spohra jeho zaměstnanců v případě schválení návrhu týkat nebudou. Pokud dostane číšník nebo servírka při platbě útraty padesátikorunu spropitného, na účet dostane oficiálně celou „čistou padesátikorunu“.
