Článek
„Současný model ilegality spropitného je špatný. Proto se snažíme o změnu po vzoru Německa. Měla by zásadní vliv na ekonomické dění v oboru, příjem zaměstnanců i rozvoj zaměstnanosti,“ sdělil Novinkám předseda sekce gastronomie Hospodářské komory Luboš Kastner.
Opatření má přispět k potírání šedé ekonomiky, zaměstnancům gastra má pomoci lépe dosáhnout na hypotéky či leasing a dát oboru větší právní jistotu. Restaurace trápí nedostatek pracovníků. Odliv nastal během pandemie covidu, dnes podle Kastnera zaměstnávají kolem sta tisíc lidí. Další v gastru pracují na živnostenský list nebo dohodu.
„Přiznané spropitné znamená více čistých peněz v oběhu,“ uvedla místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová na středeční tiskové konferenci. „Zároveň tím podpoříme preferenci bezhotovostních plateb,“ dodala.
Legalizace spropitného patří ke slibům hnutí ANO před říjnovými volbami do Sněmovny. Průzkumy se shodují, že hnutí expremiéra Andreje Babiše (ANO) je jejich favoritem. Pokud by se volby konaly teď, získalo by ANO kolem 30 procent hlasů.
Zákony dosud spropitné neřeší. Pokud ho majitel restaurace zahrne do tržeb, musí z něj odvést daň. Patnáct procent jako živnostník, 21 jako firma. Když spropitné rozdá mezi zaměstnance, počítá se do jejich hrubé mzdy, která podléhá patnáctiprocentní dani.
Většina spropitného podle odhadů zůstává v šedé zóně. Oficiálně tak personál restaurací vydělává mnohem méně než v reálu. Znamená to nevýhodu při posuzování solventnosti ve chvíli, kdy člověk hledá bydlení, žádá o hypotéku, úvěr, či o leasing. Nebo když musí čerpat podporu od státu.
Podle návrhu budou zaměstnavatelé dál platit odvody ze mzdy, spropitné však zůstane mimo vyměřovací základy. Schillerová nevyloučila ani to, že by stát mohl stanovit paušál, do jehož výše by se ze spropitného daně a pojistné neodváděly. „Znamená to snížení šedé ekonomiky při zanedbatelném vlivu reformy na veřejné finance,“ prohlásila.
Kromě reformy spropitného počítá ANO i se snížením daně z přidané hodnoty na nealkoholické nápoje v restauracích z 21 na 12 procent.
Restauratéři změnu žádají už déle, především kvůli nedostatku personálu. „Chybí nám zhruba patnáct procent lidí z desetičlenného týmu. Neustále sháníte minimálně dva lidi, do obsluhy nebo do kuchyně,“ řekl Kastner z Hospodářské komory. Kvalifikovaných lidí je málo a podniky se o ně přetahují. „Obor potřebuje pozitivní milníky. Legalizace spropitného patří mezi ty nejzásadnější,“ prohlásil Kastner.
Legalizace může udržet v oboru lidi, kteří by jinak přešli jinam, tvrdí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. „Lidé z gastra by díky ní získali lepší pozici všude, kde musí své příjmy dokládat. Systém musí být nastaven jednoduše, aby kolem něj nevznikla zbytečná byrokracie,“ uvedl.
Vláda a ekonomové nesouhlasí
Navržené řešení považuje nynější vláda Petra Fialy (ODS) za nesystémové. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu uvedl, že by taková reforma ublížila jiným oborům. „Byl bych rád, abychom se snažili vytvářet férové, jednoduché a efektivní prostředí ze strany státu. Ne další výjimky vedoucí k tomu, že to pro jiné podnikatele není fér,“ prohlásil.
Nedostatky v návrhu spatřují i oslovení ekonomové. „Vznikla by zvláštní skupina zaměstnanců, jejichž příjmy by nepodléhaly standardnímu zdanění — na rozdíl od všech ostatních,“ uvedl ekonom a analytik investiční společnosti Investika Vít Hradil. „Není zřejmé, proč by měli mít privilegované postavení oproti těm, kteří své příjmy daní,“ řekl.
Vyjádřil také obavu, že by nový systém mohl pro restauratéry znamenat motivaci evidovat co největší část příjmů jako spropitné. Zamezit podvodům by podle Hradila vyžadovalo zavést důsledné kontroly. „To by dále znepřehlednilo výběr daní,“ varoval ekonom.
S postojem ministra Jurečky se shoduje i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Nevidím racionální důvod, proč zacházet se spropitným jinak v gastru než v dalších službách. Třeba mezi kadeřnicemi nebo kurýry. Mám dojem, že jde víc o předvolební plácnutí než o promyšlený návrh,“ uvedl.
