Článek
„Je nutné to neustále opakovat, že na Ukrajině lidé umírají dvanáct let. Dvanáct let je část ukrajinského území okupovaná Ruskem. Ukrajina platí nesmírně drahou válku, kterou proti ní rozpoutal její větší a mocný soused. Čtyři roky to jsou jen z toho pohledu, že Německo chtělo dělat byznys s ruským levným plynem, tak si omlouvalo, že tam ta válka není,“ zdůraznil Mikulecký, který připomněl, že Rusko anektovalo Krym už v roce 2014, kdy taky zaútočilo na Donbas.
Analytik potvrdil, že se ruský postup na Ukrajině se v posledních týdnech zpomalil: „Rusové na zemi nepostupují. Čas od času se jim podaří obsadit, s velkým uvozovkami obsadit, vesnici, protože často vidíme, že do ní pronikne průzkumná skupina, spíš jednotlivci, týmy do deseti lidí, vyvěsí tam vlajku, vyfotí se tam a stáhnou se. Uchylují se k tomu obě strany konfliktu.“
Ukrajinský protiútok a fenomén Starlink
„Rusové v některých místech postoupí o stovky metrů, o tisíc metrů, ale není to nic, co by válku rozhodovalo,“ uvedl Mikulecký. Současně ocenil ukrajinský postup, kdy se podařilo získat zpět 200 km2. „Je skvělé, že Ukrajinci se dokážou ještě někde místy dostat k tomu, že osvobodí kus svého vlastního území.“
Současně odmítl zjednodušení, že úspěch by byl dán tím, že Elon Musk vypnul agresorovi Starlink: „Není to pouze o vypnutí Starlinku. Je to o tom, že Ukrajinci operaci připravovali, že si na ni připravili logistiku, připravili lidi, přesunuli jednotky. Nechtěl bych, abychom to snižovali, že se Ukrajinci někam posunuli jenom díky vypnutí Starlinku. Byla to komplexní operace.“
Mikulecký současně upozornil, jakou roli hraje dnes na bojišti technologie: „V reálném světě se ukazuje, že technologický gigant má schopnost vytvořit technologický systém, bez kterého se v podstatě bojující strany neobejdou.“
Poznamenal, že na jednu stranu je úžasné, že soukromý subjekt - firma SpaceX a Elon Musk to dokáže vytvořit, současně ale upozornil, že je riziko, když má takových systém v ruce jeden muž.
Zmínil i náskok Ameriky: „Je hrozně vidět technologický odskok mezi Spojenými státy, Čínou, která se snaží Spojené státy v této konkrétní oblasti dohnat a moc jí to nejde, a Ruskem, které kdysi bylo špičkou v dobývání kosmu.“
Silně zaostávají i země Evropské unie. Ani Rusko, ani EU nemají levné kosmické nosiče, které lze opakovaně využívat: „Levná doprava do vesmíru nám bude ve finále měnit i některé vojenské doktríny, protože v minulosti trvalo dlouho a stálo hromadu peněz přepravit jednotky a zásoby na druhou stranu zeměkoule.“
Chce-li EU mít nějakou váhu, musí sama být schopna nechat někoho vybudovat alternativu ke Starlinku a ne jen vydávat byrokratická rozhodnutí.
Ani vypnutí Starlinku nebo omezení Telegramu však neznamená, že by ruští vojáci zůstali bez spojení, jen to mají složitější, podotkl analytik.
Ukrajinu drtí zničená energetická síť
Ukrajina nemá nyní problém udržet frontu. Jejím hlavním problémem jsou ruské vzdušné útoky na energetickou infrastrukturu: „Ukrajinská energetická infrastruktura stojí na sovětských základech. Sovětský svaz, který se neustále připravoval na vojenskou konfrontaci se Západem, masivně investoval do energetické infrastruktury tak, aby vydržela útoky, které na ni zákonitě přijdou. Vidíme, že ukrajinská infrastruktura dokázala vydržet strašně moc. Vypadalo to, že je vlastně nezničitelná. Ale pak přijde takový zlom a najednou jsme ve fázi, kdy je to úplně v háji.“
Podle něj teď lze jen spoléhat na příchod jara, kdy už lidi nebudou tak mrznout.
Chybu ale nevidí na Kyjevu: „To není chyba Ukrajiny. To je chyba nás, že jsme nebyli schopni dotlačit Rusko ekonomicky k tomu, aby se na válku vykašlalo.“ Sankce měly být uplatněné rychleji a tvrdě vymáhány, jako když USA zabavují tankery.
Ženevská jednání moc nepřinesou
„Že by Ukrajina ustoupila na ženevských jednáních s USA a Ruskem a vzdala se části svého území, analytik nečeká: „Neumím si představit žádný scénář, ve kterém ukrajinský politik řekne - předám Rusku zbytky oblastí, o kterých řeklo, že jsou jeho - a zůstal by naživu. Nedává to smysl kvůli všem obětem, které Ukrajina přinesla. Nedává to smysl ze strategického vojenského hlediska, protože v tu chvíli se Ukrajina dostává do pozice Československa po Mnichovské dohodě, kdy přichází o ta území, ve kterých má vybudovanou obrannou infrastrukturu. Pokud by Ukrajinci obětovali tato území, tak je jen otázka času, kdy Rusové vystartují po zbytku Ukrajiny.“
Mikulecký nesouhlasí ani s tvrzením, že by se Ukrajina stala první obětí nově vznikajícího světového řádu: „Za mě Ukrajina je obětí ruského imperialismu, ruské rozpínavosti a ruské agresivity. V menší míře je obětí vlastní nefunkční občanské společnosti. Protože byla Ukrajina tak dlouho v sovětském bahně, byla společnost zkorumpovaná a ve zkorumpované společnosti občanská společnost tolik nefunguje. Je tedy v menší míře obětí toho, že se nedokázala stát moderní společností. A potom je obětí evropské zbabělosti.“
„To, že se teď úplně mění světový řád a mezinárodní vztahy tak, jak jsme je znali posledních 80 let, nemá vliv na to, jak Ukrajina dopadne. Protože válka začala v roce 2014 a v té době jsme se pohybovali v prostředí mezinárodního práva, mezinárodních vztahů a stejně Ukrajinu všichni obětovali,“ dodal Mikulecký.
Uvedl, že může být země rozdělaná, jako je rozdělaná Korea, nebo dopadne jako Finsko, jehož část stále okupuje Rusko.
Analytik nepřeceňuje ani schopnosti Donalda Trumpa něco dojednat. „V Gaze žádný mír není. Trumpův plán prostě nikdo nenaplňuje. Bylo skvělé, že se dostali rukojmí domů, ale to je i maximum, které můžeme čekat od jednání v Ženevě - tedy, že se ukrajinští zajatci, mezi které Rusové řadí i ukrajinské civilisty a unesené ukrajinské děti, dostanou domů.“
Írán neustoupí
Mikulecký má velké pochybnosti i o tom, že se USA dohodnou s Íránem: „Je možný nějaký deal s Ruskem? Všichni všechno slíbí, aby utáhli Donalda Trumpa na vařené nudli. Podívej se na dohodu o nerostech mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Jde o to, aby Donald Trump mohl zamávat nějakým papírem se svým razantním podpisem a říkat - podívejte, co jsem dokázal. Íránský režim ví, že pokud by povolil, tak skončí.“
Mikulecký připomněl, jak velké síly už USA soustředily u Íránu. Pokud by byl v Bílém domě kdokoli jiný, znamenalo by to skoro jistý útok. „Je tam však Donald Trump a je možné, že k ničemu nedojde, ale pokud k tomu nedojde, tak to brutálně poškodí sílu a pověst Spojených států na Blízkém východě.“
Celý rozhovor si můžete pustit na videu, nebo v audio verzi a v podcastových aplikacích.
Nepravidelný podcast, který nabízí nejrůznější pohledy na válečný konflikt na Ukrajině a další současné konflikty. Debaty redaktorů zahraniční sekce Novinky.cz a vybraných expertů naladíte také na Spotify, Apple Podcasts nebo platformě Podcasty.cz.
Poslechněte si také naše další podcasty:

