Článek
Očekávanou délku života bez bolesti ve 23 evropských zemích porovnala studie publikovaná v nejnovějším čísle odborného časopisu Demografie.
„Výsledky odhalují významné rozdíly mezi zeměmi a pohlavími. Ženy žijí déle, ale větší část svého života tráví s bolestí,“ uvedly v ní demografky Markéta Míšková a Michala Lustigová. Pětašedesátiletí muži budou mít zdravotní potíže zhruba šestinu až dvě pětiny z předpokládaného zbytku života, u žen je to čtvrtina až tři pětiny.
V sousedním Německu je situace lepší. Muži se mohou dožít v průměru téměř o dva roky více, tedy zhruba 18 let, z toho bez bolesti 13,8 roku. Ženy pak 13,4 roku ze 21,3. Tradičně zdravější je severní Evropa. V Dánsku je u pětašedesátiletých mužů naděje na 14 let bez bolesti z 18,29, u žen 14,4 roku z 21. Opačná je situace na Slovensku, kde ženy prožijí bez bolesti pouhých osm let z 19 a muži 8,5 roku z necelých 15,5.
„Mezi evropskými zeměmi je patrné rozdělení na východní a západní země, zejména u mužů, přičemž západoevropské země vykazují vyšší naději dožití bez bolesti v porovnání s východoevropskými zeměmi,“ konstatovaly demografky.
„Výskyt bolesti může být ovlivněn řadou faktorů souvisejících s životními podmínkami, zdravotní politikou i kulturními zvyklostmi jednotlivých zemí,“ dodaly autorky výzkumu. To je znát u zmíněného Dánska, které je spolu s dalšími severskými zeměmi známé zdravým životním stylem, častým pobytem v přírodě a masovou zálibou ve sportu.
V Česku se přitom k pohybové aktivitě odhodlá jednou týdně pouze 35 procent mužů a 31 procent žen. Informace byla zveřejněna u příležitosti konference o stárnutí, konané loni v Praze. Přitom právě fyzická aktivita spolu s vyváženou stravou a omezením stresu snižuje riziko rozvoje například kardiovaskulárních chorob, které starší lidi nejčastěji sužují.
| Naděje dožití a naděje dožití bez bolesti u seniorů ve věku 65 let | ||||
|---|---|---|---|---|
| Muži | Ženy | |||
| Celková naděje dožití | Roky ve zdraví | Celková naděje dožití | Roky ve zdraví | |
| Belgie | 18,65 | 13,4 | 21,76 | 13,1 |
| Česko | 16,27 | 11,3 | 19,94 | 12,4 |
| Dánsko | 18,29 | 14,1 | 21,00 | 14,4 |
| Finsko | 18,56 | 13,7 | 22,03 | 14,2 |
| Německo | 18,08 | 13,8 | 21,25 | 13,4 |
| Norsko | 19,51 | 15,6 | 21,90 | 14,6 |
| Polsko | 15,87 | 9,6 | 20,02 | 9,2 |
| Rakousko | 18,52 | 12,3 | 21,65 | 11,6 |
| Slovensko | 15,44 | 8,5 | 19,29 | 8,1 |
| Zdroj: studie Naděje dožití bez bolesti ve věku 25, 50 a 65 let v Evropě, přepočet Novinky | ||||
„Máme pětinu lidí s obezitou a dvě pětiny s nadváhou. Polovina národa se aerobně nehýbe, čtvrtina kouří a asi tři miliony lidí se potýkají s vysokým krevním tlakem. To vše jsou rizikové faktory k zadělání si na kardiovaskulární choroby,“ uvedl na konferenci místopředseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Studie v časopise Demografie vychází z Evropského výběrového šetření o zdraví, které proběhlo v roce 2019, a porovnává jeho výsledky s nadějí dožití v jednotlivých zemích podle mezinárodní databáze Human Mortality Database. Propočet naděje dožití bez bolesti na roky provedly Novinky.
Tím, že mají čeští senioři nízkou naději dožití ve zdraví, argumentovalo mimo jiné hnutí ANO, když se stavělo proti postupnému zvyšování stropu důchodového věku ze 65 na 67 let. Oponenti ale namítají, že se tento parametr špatně měří, protože záleží na položení otázek v šetření.
