Článek
Dětí se rodí stále méně. Podle odhadů porodnic jich loni bylo okolo 77 tisíc, zhruba o sedm tisíc méně než předloni. To je dosavadní minimum. Proč porodnost klesá?
Jedním z hlavních důvodů je, že jsme dosáhli vrcholu reprodukčního potenciálu. Potenciální matky stárnou a generace v reprodukčním věku začínají početně slábnout. Ženy narozené v osmdesátých letech minulého století se posouvají do věku, kdy již příliš nerodí, zatímco ve věku intenzivnější reprodukce je početně nižší generace žen z let devadesátých.
V posledních čtyřech letech tak docházelo meziročně k průměrnému poklesu počtu živě narozených dětí o devět až deset procent.
Neměli bychom se však dívat pouze na absolutní počty dětí, ale spíše na intenzitu plodnosti. To je průměrný počet dětí na jednu ženu v reprodukčním věku 15 až 49 let.
A jak se vyvíjí?
Pokud porovnáme vrchol z roku 2021 s loňským rokem, vidíme pokles o téměř 25 procent živě narozených dětí. Samotná úhrnná plodnost klesla z hodnoty 1,83 dítěte na ženu v roce 2021 na 1,37 v roce 2024.
A kdybychom se podívali více do přítomnosti?
Podle odhadů bychom se za loňský rok mohli pohybovat pod hranicí 1,3 dítěte, možná i kolem hranice 1,25 dítěte, pokud by se skutečně narodilo oněch zmiňovaných 77 tisíc dětí. To by v intenzitě plodnosti znamenalo oproti roku 2021 pokles o celou třetinu.
Proč k němu dochází, když pomineme to, že je méně potenciálních rodičů?
Důvodů může být celé spektrum. Svou roli hrají ekonomické důvody, situace spojená s agresí Ruska na Ukrajině a s tím související zvyšující se nejistota. Značný vliv na rozhodování mladých lidí o tom, zda vstoupit do rodičovství nebo si pořídit další dítě, mohl mít nedávný prudký růst inflace, ale čím dál tím více se projevují i změny v jejich hodnotovém žebříčku.
Jak jsme na tom v porovnání s dalšími zeměmi?
Data Eurostatu za rok 2024 pro všechny země ještě nejsou plně dostupná, a tak můžeme porovnávat údaje z roku 2023. Ten již byl ve znamení velkého poklesu, Česko se s hodnotou úhrnné plodnosti 1,46 pohybovalo v horní polovině sledovaných evropských států. Podobně na tom byly Švédsko, Chorvatsko nebo Belgie.
Zarážející je však rychlost změn v Česku. Během pouhých dvou let zde intenzita plodnosti poklesla o více než dvacet procent. V tomto ohledu jsme na úplném chvostu Evropy. Podobný propad máme i v absolutním počtu narozených dětí.
To, že nastane v krátké době tak prudký propad, nikdo z nás neočekával. I Český statistický úřad odhadoval ve své poslední projekci plodnost pro současné období kolem 1,5 dítěte na ženu. Ale my se bavíme o hodnotě možná i hluboko pod 1,3 dítěte. To se poměrně výrazně projeví v budoucím vývoji obyvatelstva v Česku.
Proč je zde pokles prudší než v ostatních státech?
Jde o souběh generačních a hodnotových změn s předchozím vývojem. V roce 2021 jsme dosahovali nejvyšších hodnot plodnosti v novodobém období, přičemž se často párům rodily děti vyššího pořadí, to znamená od druhého potomka výše. Reprodukční potenciál se do značné míry vyčerpal.
Do toho vypukla válka na Ukrajině, která nás oproti západní Evropě mnohem více ovlivnila, což v majoritní české společnosti mohlo vyvolat určitou nejistotu.
Pokles plodnosti a počtu narozených dětí ale sledujeme téměř v celé Evropě.