Článek
Odvolací senát pražského městského soudu ve věci rozhodoval už podruhé. Loni v dubnu původní odsuzující rozsudek zrušil a vrátil k dalšímu projednání. Původní verdikt byl podle předsedy senátu Pavla Bendy zmatečný a nedostatečně odůvodněný.
Oproti prvnímu verdiktu z listopadu 2024 nalézací soud překvalifikoval čtyři činy znásilnění na sexuální útok. „Z důvodu toho, že je pro obžalovaného výhodnější tato úprava, vzhledem k trestním sazbám, které v této nové úpravě jsou,“ odůvodnil prvoinstanční soudce Petr Novák změnu právní kvalifikace.
Vzhledem k tomu, že mezi spácháním činu a vynesením rozsudku dojde k právní úpravě (k čemuž v tomto případě došlo, sexuální útok je novým trestným činem, pozn. red.), musí soud podle zásady užití příznivějšího zákona použít novou úpravu, výhodnější pro obžalovaného.
Cimický zneužíval desítky žen v rozpětí čtyřiceti let, mezi roky 1979 a 2019. Celkem šlo o pětatřicet případů vydírání a čtyři případy sexuálního násilí. Ženám, kterým bylo většinou mezi šestnácti a pětadvaceti lety, podle obžaloby v podstatě bez varování strkal jazyk do úst, masíroval ňadra, strkal ruku do kalhotek, dával si jejich ruce na svůj penis, případně rovnou začal masturbovat a podobně.
Zejména mladší poškozené tehdy nevěděly v podstatě nic o sexu ani psychiatrických terapiích a myslely si proto, že to k tomu patří.
Postupem let lákal Cimický poškozené k sobě do kanceláře či pokoje na akupunkturu nebo za účelem věnování své knihy, některým ženám také recitoval básně. Psychiatr od počátku jakoukoli vinu odmítl.
„Necítím se být vinen. Padesát dva let se snažím poctivě vykonávat své povolání,“ prohlásil na začátku hlavního líčení v lednu 2024 Cimický. „Vždy jsem se snažil, aby vztah mezi mnou a pacienty byl založen na důvěře, pouze tak jim mohu pomoci. (…) Pokud jsem se něčím provinil, tak vírou v pravdu a spravedlnost,“ uzavřel tehdy své vyjádření.
Během hlavního líčení se Cimický, resp. jeho obhájce, snažili znevěrohodnit výpovědi poškozených tím, že namítali, že počet návštěv u Cimického neodpovídal zdravotní dokumentaci, nebo třeba, že si jedna z žen nedokázala vzpomenout, kde se přesně po návštěvě u psychiatra pozvracela. Soud tyto námitky odmítl.
