Článek
„Ukazujeme klíčová fakta, která mají konkrétní dopad na život lidí: výši mezd, důchodů, inflaci, investice, obranu, výstavbu dálnic i energetickou bezpečnost. To jsou skutečné výsledky,“ prohlásil mluvčí ODS Jakub Skyva poté, co Spolu zveřejnilo na síti X srovnávací tabulku.
Podtrhl například, že zatímco ke konci vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) byla průměrná hrubá mzda sotva 38 tisíc korun, koncem loňska už činila více než 49 tisíc.
Ekonomové ovšem upozorňují, že pro komplexní porovnání vývoje mezd za jednotlivých vlád je nutné zohlednit i další ekonomické ukazatele, především pak inflaci, tedy růst spotřebitelských cen.
A pohled na ni ukazuje, že ve skutečnosti si toho lidé za vydělané peníze tolik nekoupí. „Pro porovnávání mezd v různých letech je nutné použít jejich reálnou úroveň. Ta letos bude podle predikce ministerstva financí o zhruba čtyři procenta nižší než v roce 2021,“ upozornil na pokles životní úrovně Čechů v posledních letech ekonom PAQ Research Jakub Komárek.
Faul a zkreslení
Podle analytika společnosti Investika Víta Hradila se jedná od Spolu o argumentační faul i kvůli tomu, že jeho leták porovnává průměrnou mzdu za loňské čtvrté čtvrtletí s průměrným výdělkem ze třetího čtvrtletí 2021, kdy vládl Babiš.
„Průměrná mzda je ovšem ovlivňována sezonností a v posledním čtvrtletí každého roku skokově naroste, typicky kvůli vyplácení celoročních bonusů. Navíc Babišova vláda oficiálně skončila až v samém závěru posledního čtvrtletí 2021,“ připomněl ekonom.
Tehdy průměrná mzda dosahovala 40 601 korun. „Každá mzda je navíc jenom tak dobrá, jaká je její kupní síla. Pokud obě tyto částky – 49 229 a 40 601 Kč – očistíme o inflaci, zjistíme, že ‚Babišova‘ reálná průměrná hrubá mzda byla ve skutečnosti o zhruba šest procent vyšší než ta ‚Fialova‘,“ dodal Hradil.
Podobné zkreslení je u důchodů, jejichž růst se navíc nynější kabinet rozhodl kvůli udržitelnosti penzijního sytému přibrzdit. Spolu se chlubí, že zatímco za Babiše byla průměrná starobní penze 15 425 korun, za vlády premiéra Petra Fialy (ODS) dosáhne 21 081 Kč.
„Kdybychom ale převedli průměrný důchod z prosince 2021 do dnešních cen, tedy bychom zohlednili inflaci, tak letos v prosinci by dosáhl hodnoty zhruba 20 600 Kč. Nárůst průměrného reálného důchodu tedy nastal, ale ‚jen‘ zhruba o 400 korun v dnešních cenách,“ upozornil Komárek.
Srovnávací tabulka z dílny koalice Spolu
Co se týká spotřebitelských cen, Spolu připomíná, že letos v dubnu meziročně rostly pouze o 1,8 procenta. A porovnává to s lednem 2022, tedy prvním měsícem svého vládnutí, kdy většina firem kvůli drahým energiím přeceňovala a meziroční inflace stoupla skoro na deset procent.
Tabulka přitom elegantně přechází to, z jak vysokých základen ceny nyní rostou, když kvůli průměrné inflaci 15,1 procenta v roce 2022 a růstu cen o 10,7 procenta o rok později většina Čechů výrazně zchudla.
„Cenová hladina v roce 2021 oproti roku 2018 vzrostla v souhrnu o 10,3 procenta, zatímco v roce 2024 oproti roku 2021 o 30,4 procenta,“ konstatoval analytik Citfin Miroslav Novák.
Doplnil, že inflaci sice ovlivňuje i fiskální politika vlády, ale výrazněji na ni u nás působí vlivy ze zahraničí. Navíc zodpovědnost za krocení inflace nemá vláda, ale Česká národní banka.
Anketa
„Většina ukazatelů v tabulce není nepravdivá, ale skoro všechny jsou podle mě hodně zavádějící,“ řekl pak i k dalším položkám na letáku Novák.
Třeba příprava výstavby dálnic je mnohaletý proces s časovým zpožděním mezi přípravou a samotnou stavbou, a tak čisté porovnávání počtu postavených kilometrů za rok je podle něj rovněž zavádějící. Ostatně, samotný ministr dopravy Martin Kupka (ODS) opakovaně přiznal, že významné dálniční úseky mohl otevírat díky přípravě započaté jeho předchůdcem Karlem Havlíčkem (ANO).