Článek
Vejce v balení po deseti kusech v květnu v průměru stálo již 6,90 koruny, vyplývá z posledního rychlého šetření Českého statistického úřadu. Na konci roku 2021, kdy končila poslední vláda vedená Andrejem Babišem (ANO), stálo vejce tři koruny. Aktuálně je tedy více než dvojnásobně čili o sto procent dražší.
Cena ovšem kolísala i v minulosti a koncem roku 2017 se vajíčka prodávala za pět až šest korun. Hnutí ANO tehdy bylo čtvrtým rokem v koaliční vládě vedené sociálními demokraty a doplněné o lidovce. Nynější zdražení tak sotva odpovídá třetině, přitom tehdy byly nižší mzdy.
Podle ekonoma Víta Hradila ze společnosti Investika je vhodnější sledovat ceny vajec podle Eurostatu, a to kvůli porovnání s okolními zeměmi.
„Z letáku ANO není zřejmé, jaká konkrétní období porovnává. Pokud bychom chtěli porovnat aktuální ceny z letošního dubna a ze stejného měsíce v roce 2021, kdy bylo hnutí ANO ve vládě, tak tehdy byla u nás vejce levnější o 46 procent, nikoliv o 63 procent,“ spočítal Hradil.
„V rámci našeho regionu to ovšem není nijak šokující výsledek. Na Slovensku tento rozdíl činí dokonce 57 procent, v Maďarsku 48 procent, v Polsku 47 procent a v Bulharsku 46 procent,“ řekl Novinkám.
Zdražení vajec tedy nebylo nijak specifické pro Česko. Naopak, došlo k němu plošně napříč státy a spíše než s politikou vlád souviselo s růstem nákladů na chov slepic.
„Vláda ostatně již od pádu komunismu cenu vajec neurčuje a má na ni jen zcela zanedbatelný vliv. Je krajně nepravděpodobné, že by případný návrat hnutí ANO do vlády způsobil pokles ceny vajec ve střední a východní Evropě zpět na dřívější úrovně,“ glosoval Hradil.
V uvedeném grafu ČSÚ uvádí poslední ceny k dubnu okolo pěti korun za vejce. Jsou nižší než v rychlém výběrovém šetření, kde se pohybovaly mezi šesti a sedmi korunami.
K růstu cen přispěla ptačí chřipka
Vedle nárůstu nákladů může za nynější zdražování ptačí chřipka, kvůli které musí farmáři vybíjet chovy slepic. „Letos je tragická situace především v Polsku, odkud se do Česka vejce nejčastěji dovážejí,“ upozornila předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Na konci roku 2017 zase souvisely vysoké ceny v Evropě s fipronilovou kauzou, tedy kontaminací nebezpečným pesticidem.
Také podle agrárního analytika Petra Havla mohou vlády ceny potravin ovlivnit jen málo. Jednou z možností je úprava daně z přidané hodnoty. „DPH u potravin současná vláda mírně snížila, o tři procenta, tedy ne příliš,“ poznamenal Havel.
Nižší daň by ovšem znamenala nižší příjem státního rozpočtu. „Proto také Polsko odstoupilo od nulové DPH na základní potraviny,“ dodal analytik.
Náklady drůbežářů zvyšují investice kvůli blížícímu se zákazu klecových chovů, který v Česku začne platit od roku 2027, dříve než v mnoha dalších zemích EU.
Zákaz prošel v roce 2020 za vlády ANO a ČSSD. Ve Sněmovně nakonec poslanci ANO pro zákaz nehlasovali, ale prošel i díky hlasům některých poslanců dnešní vládní koalice. „Ve vládě to ale předtím nezarazili,“ uzavřel Havel.
