Článek
Regulovaná část ceny elektřiny v příštím roce meziročně vzroste o 65,7 procenta, u plynu to bude 38,8 procenta. Podle ERÚ se koncové ceny oproti letošku moc nezmění díky poklesu tržních cen.
Vrátí se platby za obnovitelné zdroje, které byly od loňského října do konce letošního roku odpuštěny a platil je stát. Za každou spotřebovanou megawatthodinu to bude od ledna opět 600 Kč s DPH , takže při typické spotřebě domácnosti 3 MWh to bude znamenat 1800 Kč ročně navíc. K tomu ještě vzroste platba za distribuci a další služby, a tak celková platba za megawatthodinu naroste asi o 1300 Kč včetně DPH, při běžné spotřebě ročně o 3900 korun.
Navýšení plateb se týká všech zákazníků, tedy i těch, kteří mají fixované ceny. Cenu totiž lze zafixovat jen u silové elektřiny, na kterou má dodavatel vliv. Druhá, regulovaná část, se mění bez ohledu na uzavřenou smlouvu.
Fiala těsně před rozhodnutím ERÚ trval na tom, že energie o desítky procent nezdraží
Průměrně si tak lidé s fixovanou cenou elektřiny, kterých jsou vysoké statisíce, od ledna připlatí u nejběžnější distribuční sazby D02d i více než 17 procent. Vláda sice tvrdí, že to bude pouze o jednotky procent, ale to se týká pouze asi 40 procent zákazníků ČEZ se smlouvou na dobu neurčitou, kteří navíc doposud platili za kWh silové elektřiny 6 Kč, tedy na úrovni vládního stropu, jenž od ledna rovněž končí. Těm firma od ledna silovou elektřinu zlevní. Zbytek odběratelů s fixovanou cenou nebo těch, kdo si během letoška vyjednali cenu levnější, bude ale v součtu platit meziročně výrazně víc.
Zase předraženo. Za elektřinu platíme v sousedství nejvíc hned po Němcích
Regulovanou část ceny energií stanoví dosud Energetický regulační úřad jednou ročně a platí vždy od ledna do konce kalendářního roku. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje, aby tuto složku ceny bylo možné měnit v jednom roce i vícekrát. Od ledna letošního roku se neměnila, nebo dokonce klesla. Navýšení, které by jinak přišlo, hradil stát, vyjít to mělo na přibližně 110 miliard korun.
Koncem října úřad navrhl zvýšit u elektřiny průměrnou platbu za regulovanou část od ledna meziročně o 71 procent, u plynu o necelých 40 procent. Minulý týden potom ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) informoval, že se úřadu podařilo najít úsporu ve výši tří miliard korun u části regulované ceny, konkrétně u plateb za systémové služby. Za ně zákazníci oproti původnímu návrhu zaplatí asi o 60 Kč za každou spotřebovanou megawatthodinu méně. K tomu se našly další úspory a průměrný nárůst regulované složky tak bude „pouze“ o 65,7 procenta.
Rafaj: Zdražení energie firmám odnesou i zákazníci
