Článek
Rozpočet se schodkem 310 miliard korun přijala minulý týden Sněmovna a zbývá tak už jen podpis hlavy státu. Jeho schválením skončí téměř tříměsíční provizorium.
„Prezident uvedl, že nehodlá návrh státního rozpočtu na letošek vetovat ani zdržovat jeho podpis,“ řekla novinářům po schůzce na Hradě šéfka státní kasy.
Pavel ale podle ní dal jasně najevo, že výdaje na obranu naplánované vládou Andreje Babiše (ANO) považuje za nedostatečné. Proti návrhu předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) se v rozpočtu na letošek snížily. Podle Národní rozpočtové rady navíc existuje riziko, že se nepodaří splnit zákonem stanovené minimální výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu, ke kterým se Česko zavázalo v NATO.
Bezpečnost se zhoršuje, je třeba reagovat, míní prezident
Prezident už před jednáním s šéfkou státní kasy avizoval, že bude chtít vědět, zda je letošní rok v tomto ohledu pouze přechodový a zda od příštího roku výdaje na bezpečnost a obranu opět porostou.
„To, v čem já vidím riziko, jsou především výdaje na naši bezpečnost, a ty se týkají i kybernetické bezpečnosti,“ řekl ještě před setkáním se Schillerovou Pavel.
„Pokud nebudeme schopni reagovat na zhoršující se trendy bezpečnosti ve světě a výdaje na naši bezpečnost budou stagnovat, pak logicky naše bezpečnost bude postupně klesat a erodovat. A to v kontextu toho, co se děje ve světě, by rozhodně dobré nebylo,“ zdůraznil prezident.
Schillerová po schůzce na Hradě uvedla, že příprava rozpočtu na příští rok ještě nezačala, nemůže proto říct, jak vysoké obranné výdaje budou. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) nicméně minulý týden v rozhovoru pro Novinky ujistil, že Česko ctí závazek vydávat do roku 2035 přímo na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu. V dalších letech podle něj obranný rozpočet poroste, ale jak moc, závisí na připravované koncepci armády.
Podle Národní rozpočtové rady, což je nezávislý orgán dohlížející na hospodaření státu, je klíčové, zda bude možné mezi obranné výdaje zahrnout i část peněz určených na dopravní infrastrukturu. Právě ty mají letos pomoci dostat celkové výdaje nad hranici dvou procent HDP, jak požaduje zákon i závazek Česka vůči Severoatlantické alianci.
Samotné ministerstvo obrany má letos podle schváleného rozpočtu hospodařit s částkou 154,8 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,73 procenta HDP. „To by bylo nejen pod úrovní závazků vyplývajících z členství Česka v NATO, ale i potenciálně v rozporu se zákonem o financování obrany země,“ upozornila minulý týden rozpočtová rada.
Schillerová argumentuje, že plnění je věcí metodiky, hodnocení od Severoatlantické aliance dostane Česko až zpětně. Česká republika se podle ní drží svých úkolů v NATO, přičemž důležité je podle ní i to, že je pro alianci tranzitní zemí. O tom, co by se mělo jako výdaj na obranu uznávat, by se mělo podle ní v NATO mluvit.
K dosažení dvouprocentní hranice mají podle rozpočtu přispět také výdaje jiných resortů, především právě dopravy. Podle rady však není vůbec jisté, že je NATO jako obranné uzná. Na tyto stavby dopravní infrastruktury se má letos započítat zhruba 19,6 miliardy korun. Vládou vykazované výdaje na obranu tak mají celkem dosáhnout 2,06 procenta HDP.
Prezident se Schillerovou mluvil i o tom, zda je navržený schodek v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Národní rozpočtová rada uvedla, že deficit 310 miliard zákon porušuje, šéfka státní kasy jí ale oponovala, že pravidla se nevztahují na situaci, kdy Sněmovna vládě návrh rozpočtu vrátila k přepracování. Podle Schillerové prezident rozumí tomu, že jde o různé právní výklady.
V úterý na schůzku se Schillerovou naváže Pavel jednáním s premiérem Andrejem Babišem. Také jeho chce upozornit na tyto problémy, které u státního rozpočtu vidí.
Po podpisu prezidenta a vydání zákona o státním rozpočtu ve Sbírce zákonů skončí rozpočtové provizorium, ve kterém je Česko od začátku roku a které omezuje měsíční výdaje.
