Článek
„Věkové limity ovlivňuje obor i konkrétní pozice. Ve výrobě, průmyslu nebo gastronomii je rozhodující fyzická kondice a zdravotní způsobilost. Roli hraje i směnný provoz,“ uvádí projekt Neviditelní, z jehož průzkumu data pocházejí.
Pro 4,5 procenta českých firem je problém přijmout čtyřicátníky. Zhruba 2,2 procenta váhají nad pětačtyřicetiletými, 11,4 procenta nad lidmi nad 55 let a více než 18 procent odmítá šedesátníky, ukazuje průzkum.
Důvody jsou různé. Ve výrobě, průmyslu nebo gastronomii hraje roli fyzická kondice a zdravotní způsobilost. Přidává se i směnný provoz, který starší pracovníci hůře snášejí.
Zaměstnavatelé se obávají vyšší nemocnosti nebo nižší motivace uchazečů blížících se důchodu. Dalšími překážkami jsou obavy z menší přizpůsobivosti nebo neochoty učit se novým věcem.
„Typickou oblastí je marketing. Předpokládá se mladý uchazeč, kterému bude online svět druhým domovem,“ vysvětluje Eliška Šonská Steklíková z neziskové organizace Genixa, která pomáhá znevýhodněným lidem na trhu práce.
Průzkum proběhl jen mezi desítkami firem, ale oficiální data ho potvrzují. Lidé starší padesáti let tvoří více než 37 procent všech nezaměstnaných a jejich podíl setrvale roste.
Přitom právě tato skupina bude v příštích letech stále početnější – česká populace stárne a podíl lidí nad padesát na celkové pracovní síle se bude zvyšovat. Loni bylo dlouhodobě nezaměstnaných nad 50 let více než 110 tisíc.
Chybí přitom hlavně specialisté v technických profesích, IT nebo zdravotnictví. Zatímco některé firmy dokážou předvídat poptávku a připravit se na ni, velká část potenciálu starších uchazečů na českém trhu zůstává nevyužitá.
Ekonomické dopady jsou obrovské. „Stát vydá na každého dlouhodobě nezaměstnaného padesátníka zhruba 551 tisíc korun ročně v dávkách, zdravotním pojištění nebo ušlých daních. Člověk bez práce přichází o více než čtvrt milionu ročně na ušlé mzdě. Celkový účet za skupinu Zkušení 50+ a bez práce tak přesahuje 61 miliard za rok,“ spočítal Michael Fanta, hlavní analytik Centra ekonomických a tržních analýz.
Paradoxní je i situace na mzdovém trhu. Průměrná mzda je nejvyšší u čtyřicátníků, ale medián vrcholí už u třicátníků. Medián přitom lépe vystihuje příjmy většiny lidí než průměr, na který nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců – jde totiž o příjem přesně uprostřed, kdy polovina lidí bere více a polovina méně.
Od určitého věku jsou navíc lidé méně ochotni měnit zaměstnání, protože se obávají, že místo s podobným příjmem nenajdou.
„Firmy starší zaměstnance potřebují a váží si jich, ale zároveň starším uchazečům zužují prostor pro uplatnění. To je paradox, který průzkum odhalil,“ shrnuje Jana Pikardová, manažerka projektu Neviditelní a tisková mluvčí společnosti Provident, která za ním stojí.
